Toho názoru je ředitel společnosti EDUroute Jiří Zeigler. Má bezesporu svou váhu, neboť Jiří Ziegler šéfuje vzdělávacím portálům VysokéŠkoly.cz a CzechUniversities.com. V rozhovoru nám také přiblížil současné studijní trendy i nešvary.
Díky vašemu portálu VysokéŠkoly.cz máte o vzdělávání velký přehled. Vrátilo se po době covidové do starých kolejí, nebo se přístup ke studiu nějak změnil?
Ze začátku to byl pro většinu studentů i vyučujících velký šok. Školy byly zavřené, studium probíhalo na dálku. Ale něco špatného bylo k něčemu dobré. V tom smyslu, že všichni se museli naučit fungovat jinak, převážně online. A to je na tom to dobré. Řadu pedagodů to donutilo přejít k něčemu, čemu se před tím bránili. Technologie pro vzdálenou výuku jsou tu samozřejmě léta, ale najednou přišel zlom, kdy je bylo nutné využít v praxi. My, jako web VysokéŠkoly.cz, se primárně věnujeme středoškolákům, kterým pomáháme s výběrem té správné vysoké školy. My jsme si vlastně na covid nemohli stěžovat. Tím, že jsme online médium, zaměřujeme se na online prostředí, tak jsme byli připraveni. Strmě nám stoupla návštěvnost, ale nezaskočilo nás to. Pak přišla další vlna, covid ustoupil, rozvolnila se omezení a nastala jakási euforie. Můžeme se vidět, můžeme se setkávat, chceme být zpět ve škole. Byla to reakce na sociální absenci. Ale určitě se některé věci online zachovaly. Vidíme to například na trhu práce. Před covidem byl home office spíše vzácností, pak jsme byli na home office prakticky všichni a řada firem už u toho v nějakém módu zůstala. Podobné je to na univerzitách, řada online systémů funguje aktivně dál. Spousta vyučujících si to osvojila. Moderní technologie se přirozeně vyvíjely a vyvíjejí a jsou rozhodně přínosem. Například přijímací zkoušky probíhají online. Školy musely přijít s náhradním řešením. My úzce spolupracujeme se společností Scio, která je zaměřená na přijímací zkoušky na VŠ. Taky museli narychlo vyvinout adekvátní online systém.
Co se týká návštěvnosti a povědomí, je portál VysokéŠkoly.cz na trhu v oblasti vzdělávání dominantní jednička. Pro spoustu firem byl covid impulsem pro realizaci nových projektů. Vy jste byli také aktivní…
Povedlo se nám vybudovat portál s návštěvnosti přes 3,2 milionu návštěv a to z nás děla jedničky. Z této pozice jsme se po příchodu covidu snažili rychle reagovat. Víme, že pro univerzity jsme velmi konverzním zdrojem. Během pár měsíců jsme vyvinuly interaktivní online veletrh vysokých škol, protože živé veletrhy se nekonaly. Řekli jsme si, kdo jiný by to měl udělat, než my. Nyní jsme za to rádi. Covid je snad za námi, ale my v online veletrhu pokračujeme. A chceme ho pořádat každý rok. Protože to má velice pozitivní ohlas. Podařilo se nám přivést do dvou online dnů přes 20 tisíc studentů. Naučili jsme se to, a víme, jak to dělat dál. Protože si uvědomujeme, že jsme ve 21. století. Proč tedy nezůstat v technologickém módu této doby. Za mě osobně jsou živé veletrhy přežitek. Je to velice drahá věc, rozsáhlá stavba expozic, náročná logistika, ubytování a personální zastřešení. Jistě, online řešením živý veletrh stoprocentně nenahradíte, ale přijde to na desetinovou cenu. Cílem univerzit je dostat studenta na své území, na Den otevřených dveří, a tam využít osobní kontakt a přesvědčit ho. Na online veletrhu nedostanete letáčky od jednotlivých škol, náhradou jsou ucelené prezentace z každého virtuálního stánku. Tam se studenti dozvědí všechno, můžou si prohlédnout fotky, videa. Je to mnohem interaktivnější. Navíc jsou na online veletrhu živí lidé z jednotlivých univerzit, se kterými mohou studenti chatovat. Nekomunikují s robotem. Snažíme se maximálně přiblížit k živému kontaktu. Je to všechno o kompromisech. Nábor studentů je vlastně byznys, i když se jedná o veřejné školství. Školy studenty potřebují, protože jejich počet ovlivňuje i velikost části příjmů, které školy mají. Už i na univerzitách jsou marketingová oddělení. Portál VysokéŠkoly.cz je jakýmsi prostředníkem pro výběr vysoké školy a jak už jsem se zmínil, jsme v tomto směru velice konverzní a mnoho studentů dojde online až k přihlášce.
Jak se daří vašemu dalšímu portálu CzechUniversities.com?
Jsme velice spokojeni, návštěvnost každým rokem roste. V minulém roce se nám povedlo překonat hranici 674 000 návštěv a tím dosáhnout téměř polovičního nárůstu oproti roku 2021! Portál CzechUniversities.com vznikl před covidem v roce 2019. Je to další separátní projekt, který má určitou podobnost s webem VysokéŠkoly.cz, ale má jiné poslání. VysokéŠkoly.cz je český portál, pro české studenty, o českých univerzitách a českých studiích. Posláním CzechUniversities.com je přivádět zahraniční studenty do Česka, pomoct českým univerzitám v propagaci v zahraničí. Na portálu najdou ryze české univerzity, které nabízejí anglické programy. Naším cílem je zahraniční studenty zaujmout a vysvětlit jim, že Česká republika je ideální studijní destinace. Oni vědí, co chtějí studovat a že to chtějí studovat v jiné zemi. Ale hledají, kde. My se je snažíme přesvědčit, že Česko bude to správné rozhodnutí. Proto je portál CzechUniversities.com komplexním vhledem do českých univerzit. Studenti zde najdou prezentace, fotky, videa, virtuální prohlídky. Nejsme sice studijní destinací první volby, jako jsou například Anglie, Německo, Švýcarsko, USA… Ale jsme západem východu a jak já říkám, máme všechno kromě moře. A máme velké benefity. Jsme cenově mnohem dostupnější, jsme osmá nejbezpečnější země na světě a dalším faktorem při výběru studijní destinace je kvalita vzdělávání. Ta je v Česku v poměru k ceně a nákladům velmi dobrá. Karlova univerzita je v TOP 300 světových univerzit. V TOP 1000 jich máme několik. V neposlední řadě jsme atraktivní země s bohatou historií. Pokud se jedná o studenty samoplátce, má to pro české univerzity také určitý ekonomický efekt. Proto se snažíme podporovat příjezd samoplátců. Těch bylo v minulém roce téměř 19 procent. Studenti z postsovětských zemí mají často jeden nešvar. Mají zde možnost udělat si roční kurz jazykové přípravy češtiny. Dostanou tam fakt nalejvárnu a tím, že je to slovanský jazyk, mají dobrou šanci český jazyk zvládnout. Pak přejdou do jiného studia. A v češtině. Takže vlastně studují jako čeští studenti a za studium neplatí.
Ze kterých zemí je největší zájem o studium v Česku a o jaké obory?
V loňském roce tu studovalo 54 751 zahraničních studentů, což znamenalo za deset let nárůst oproti roku 2012 zhruba 40 procent. Nejvíce studentů je ze Slovenska, přes 38 procent, dále jsou to studenti z postsovětských zemí, přes 30 procent, a pak z Indie a Německa. Například počet studentů z Indie narostl za pět let o 165 procent. Nejvíce zahraničních studentů má pražská Karlova univerzita a Masarykova univerzita v Brně. Co se týká zaměření, je to možná trochu překvapivé. V současné době se sice hodně hovoří o informačních technologiích, mnozí v tom vidí zaměstnání budoucnosti, ale není to tak horké. Technik, informatik i přírodních věd se studenti často bojí. Protože je tam těžká matematika, fyzika, chemie, zkrátka počítání a spousta čísel. Studenti chtějí být převážně humanitně ekonomičtí. V kategoriích je největší zájem o humanitní a společenské vědy, ekonomii a management, medicínu a farmacii, učitelství a sport, kulturu a umění. Technika a informatika je až na 9. místě. Pokud se podíváme přímo na TOP 5 obory, tak jsou to psychologie, marketing, informatika, design a grafika a fyzioterapie a ergoterapie.
Co by se mělo v současném vzdělávání zlepšit či změnit?
Problémem je systém vzdělávání jako takový. Už od základních škol. Myslím, že pořád jedeme dost socialistickým způsobem. Máme tu sice jiné typy moderních škol, jiné alternativy. Ale ty jsou převážně soukromé, stojí to dost peněz, takže to není pro všechny. Školství by potřebovalo obecně víc peněz. A zde bych jeden zdroj viděl. Jsem zastáncem toho, aby se na vysokých školách platilo nějaké školné. Ne přehnané, ale aspoň něco, třeba 10 až 15 tisíc korun ročně. Jasně, vláda by musela přijít s nějakým sociálním programem, protože chceme i studenty z finančně slabších rodin. Muselo by to jít ruku v ruce. Ale nějaké peníze by to za studium chtělo. Současný systém totiž nahrává tomu, že studia se v některých případech zneužívá. Mluvím o studentech, kteří studovat ani nechtějí. Do školy nechodí, vědí, že je po roce vyhodí. Jde jim jen o status studenta. A co znamená status studenta? Nemusí platit sociální a zdravotní pojištění a mají spoustu dalších benefitů. Dělají melouchy, takže neplatí daně. Takový student vlastně okrádá stát. Řada vysokých škol dnes přijímá studenty bez přijímacích zkoušek. S tou logikou, že studium ukáže, zda na to mají. Není problém toho zneužít. A když takového studenta vyhodí, přihlásí se prostě na jinou školu. V okamžiku, kdyby se mělo platit nějaké školné, tak by to eliminovalo řadu nepoctivců. Toto by bylo dobré změnit. Aby vysokoškolské studium nebylo zdarma.
Text: Martin Březina, foto: Tomáš Svoboda