Česká ekonomika v tomto roce oživuje pomaleji než jsme původně očekávali. Hlavním důvodem je pozdější restart průmyslové výroby a slabší investiční poptávka doma i v zahraničí.
Čtyřdenní pracovní doba se v Evropě stává trendem. Nabízejí ji třeba firmy na Islandu, v Belgii, Švýcarsku nebo Německu. V Česku se ke kratšímu pracovnímu týdnu zatím přiklání jen hrstka firem.
Svět se změnil a optimální portfolio do dalších let je proto více diverzifikované sektorově i regionálně, a to i z pohledu aktiv. A také méně vystavené americkým aktivům, především dluhopisům.
S rostoucími teplotami a změnami životního prostředí čelí města výzvám v podobě zavádění chytrých řešení. Podle žebříčku Smart City Index 2024 je v top 15 nejchytřejších měst na světě také Praha.
Byznysu v IT se v Česku nebývale daří, živí přes 80 tisíc podnikatelů. S nástupem AI mají firmy i živnostníci žně – poptávka po jejich službách je enormní.
Drůbeží farma modernizuje chov pomocí fotovoltaiky, která zajistí i čerstvý vzduch. Solární energie na střeše drůbežárny je příkladem, že zemědělství může být inovativní i šetrné k životnímu prostředí.
Vozy pražské hromadné dopravy a pražských služeb budou moci využívat vodíkový pohon. Byl schválen pilotní projekt dekarbonizace města pomocí vodíkové mobility a pilotní projekt výroby zeleného vodíku.
Češi mají k umělé inteligenci (AI) rovnoměrně rozdělený postoj, neutrální vztah je mezi nimi téměř stejně častý jako pozitivní a negativní.
Celých 16 milionů dolarů za hodinu – takové jsou podle studie Světového ekonomického fóra náklady na extrémní jevy počasí, ke kterým došlo v letech 2019 až 2020.
Na stavbě nového depozitáře pro Muzeum Vysočiny v Pelhřimově, která by měla být hotová za dva roky, se podílejí tři zdicí roboti, kteří se v takovém množství na jednom místě představí vůbec poprvé.