Objem korunových úvěrů roste jen mírně
Firmy se bojí jen velmi křehkého oživení české ekonomiky, řada odvětví včetně stavebnictví či autoprůmyslu stále padá. Od investic odrazují i vysoké úrokové sazby, které banky snižují jen pozvolna.
Banky v 1. pololetí letošního roku poskytly firmám korunové úvěry v objemu téměř 200 miliard. To je sice o 10 % více než loni, stále ale 2. nejhorší výsledek za posledních 20 let. Firmy se i nadále bojí jen velmi křehkého oživení české ekonomiky, řada odvětví včetně stavebnictví či autoprůmyslu stále padá. Od investic odrazují i vysoké úrokové sazby, které banky snižují jen pozvolna. Korunové úvěry tak tvoří jen zhruba polovinu všech půjček mířících do české ekonomiky, firmy často volí financování v eurech nebo např. crowdfunding.
- Objem korunových úvěrů v 1. pololetí dosáhl 196 miliard korun, meziročně
o 11 % více - Jedná se o druhý nejhorší výsledek za 20 let
- Průměrná úroková sazba činila na konci června 6,88 %
- Roste zájem o jiné způsoby financování, jako jsou europůjčky nebo crowdfunding
Průměrná úroková sazba korunových firemních úvěrů dosáhla na konci června 6,88 procenta, na konci loňského roku to bylo 8,15 procenta. Úrokové sazby tak stále zůstávají na velmi vysokých úrovních, na které české firmy nebyly předchozích 20 let zvyklé. To se, spolu s nejistotou ohledně dalšího vývoje, odráží v nízkém zájmu o firemní úvěry.
České banky v prvním pololetí poskytly firmám úvěry v objemu 196 miliard korun. To je
o 11 % více než loni, kdy banky poskytly nejméně korunových úvěrů od roku 2004, od kdy Česká národní banka tyto údaje zveřejňuje. Ještě před třemi lety banky poskytly více jak 2x tolik úvěrů (380 miliard).
Firmy brzdí pomalé oživení, vysoké sazby i požadavky na zajištění
„Firmy se i nadále bojí jen velmi křehkého oživení české ekonomiky a zdráhají se ve větším najímat nové pracovníky a pouštět se do financování velkých projektů na úvěr. Na vině těchto obav a pomalého ekonomického růstu jsou přetrvávající problémy v sousedním Německu i stále vysoké úrokové sazby, jejichž pomalý pokles zatím neodpovídá tempu snižování základní sazby centrální bankou. Řada odvětví se proto stále ještě nevrátila k růstu a zůstává otázkou, kdy a za jakých okolností znovu dosáhnou na předcovidovou úroveň,“ říká partner PwC a expert na restrukturalizace Petr Smutný.
„Zatímco před třemi lety se úroky držely mezi 2 a 3 procenty, nyní je průměrná sazba pod
7 procenty a pokles je jen velmi pozvolný. Kromě toho banky v řadě odvětví
i výrazně zvýšily požadavky na dodatečné zajištění úvěrů. To firmám komplikuje život, odkládají své investice, omezují výrobu, hledají úspory. A zároveň řeší, jak jinak si financování opatřit,“ dodává generální ředitel crowdfundingové platformy Fingood Vít Endler.
Objem poskytnutých úvěrů nefinančním podnikům (bez kontokorentů a revolvingů) v mld. Kč (vždy za 1. pololetí daného roku, zdroj: ČNB)
Firmy hledají nové cesty k financování, kromě úvěrů v eurech láká crowdfunding
Úrokové sazby firemních úvěrů se v posledních letech držely stabilně kolem dvouprocentní, maximálně tříprocentní úrovně. I v době poslední větší finanční krize v letech 2007–2009 jen krátkodobě přesáhly pětiprocentní úroveň. Úrokové sazby z posledních dvou let jsou tak suverénně nejvyšší od roku 2004, od kdy centrální banka vývoj sazeb pravidelně monitoruje.
Vysoké úrokové sazby jsou přitom hlavní překážkou rozvoje firem, jejich nižší ekonomická aktivita se odráží i v poklesu celé ekonomiky. „My přitom vidíme řadu firem se silným podnikatelským příběhem, se zdravým fungováním, se zájmem růst a dál se rozvíjet,“ připomíná Vít Endler. Právě problémy s financováním ale firmy v růstu brzdí, dodává s tím, že některé sektory, typicky stavebnictví, jsou přísnými úvěrovými podmínkami zasaženy ještě více.
Firmy proto hledají nové způsoby financování, jedním z nejoblíbenějších je crowdfunding. Čeští investoři v prvním pololetí letošního roku přes crowdfundingovou platformu Fingood investovali 543 milionů korun, meziročně o 16 % více. „Firmy hledají nové způsoby financování. Nejčastější volbou je úvěrování v eurech, které ale nese kurzová rizika. Následuje právě crowdfunding, který se tak již stal standardním nástrojem financování pro firmy, o možnosti získání zdrojů touto cestou se tak zajímají i větší a stabilní firmy,“ vysvětlil Vít Endler.
Objem eurových úvěrů v ekonomice se tak blíží těm korunovým, v 1. pololetí banky poskytly úvěry v eurech za 184 miliard korun, jejich průměrná úroková sazba na konci června dosáhla 5,26 procenta, jsou tak tedy o více než 1,5 bodu nižší než korunové půjčky.
Text Vít Endler, foto Freepik