Po americkém úsměvu prahneme všichni. Umíme si ale správně zuby vyčistit? Něco, co zní na první dojem jako banalita, může zachránit nejen náš chrup, ale také naši peněženku. Proč je čistění zubů tak důležité, a proč bychom se neměli bát zubařů, nám prozradil MUDr. Pavel Smažík.
Text: Redakce
Foto: Jan Branč
Pro ty, kteří vás ještě neznají, povězte nám více o vašich aktivitách.
Moje profesní dráha začala jsem studiem stomatologie v polovině 80. let. Promoval jsem v roce 1990, ale tou dobou jsem ještě paralelně studoval všeobecnou medicínu s cílem „stát se velikým čelistním chirurgem a implantologem“. Nicméně po revoluci se situace zásadně změnila a bylo zřejmé, jak moc českým zubařům chybí vybavení, na západ od nás běžné. Proto jsem ihned začal českým, a tenkrát ještě i slovenským, zubařům zajišťovat vše, co potřebují ke kvalitní a moderní práci. Tedy materiály, přístroje, a také vzdělávání. Hodně jsem kvůli tomu cestoval, navštěvoval kongresy, semináře, viděl jsem, jak to funguje v různých firmách po celém světě. Tím samozřejmě trpělo mé studium medicíny, a tak ke druhé promoci už nedošlo.
Plně jsem se věnoval rozvoji firmy Dentamed, kterou jsem založil ještě jako student v 90. letech, a to mi opravdu bralo veškerý čas. K práci u křesla jsem se proto už nedostal. Aktivit ve stomatologii jsem měl ale vždy dostatek, stal jsem se místopředsedou a následně předsedou české asociace Czechdent, což je asociace, která sdružuje firmy, které zubařům dodávají vše, co potřebují, a protože jsem v tomto oboru aktivní i na evropské úrovni, stal jsem se také členem předsednictva následně i prezidentem Asociace dentálních distributorů v Evropě (ADDE).
Stále více se ukazuje, že prevence je zcela klíčová, a i proto jsem po prodeji Dentamedu a také těsně před začátkem covidu, koupil tradiční českou firmu Herbadent. Tu se snažím rozvíjet a posilovat uvědomění důležitosti správné individuální péče o zuby.
Má snaha o preventivní aktivity ve stomatologii se však neomezuje jen na Herbadent, jsem také předsedou správní rady Dětský úsměv, což je organizace, která podle švýcarské metodiky učí děti ve školkách a školách, jak si správně čistit zuby a proč. Angažuji se také v meziresortní komisi v rámci ministerstev zdravotnictví a školství právě na téma vzdělávání k prevenci, tak, aby to bylo pro děti součástí výukového plánu. K tomu všemu jsem ještě členem Čestné rady České stomatologické komory, a protože trvalé zlepšování a inovace jsou mi blízké, jsem také členem správní rady Pražského inovačního institutu.
Herbadent jste ale asi nekoupil jen díky skvělým zubním kartáčkům…
Vůbec ne. V Herbadentu nejde jenom o naše výrobky, ale právě o prevenci. Ta nicméně nespočívá jen ve správné péči o zuby a v jejich čištění, ale vše začíná správnou stravou a správnými nápoji. V omezení cukrů. To bylo i tématem „kulatého stolu“ v Parlamentu ČR, kde jsme řešili i dopad energetických a slazených nápojů na celkové zdraví, a na kazivost zubů u dětí a mladistvých. A ve hře je i případný zákaz prodeje těchto nápojů.
Myslíte, že je šance zákazu dosáhnout?
Zákaz je silný nástroj, ale určitě bychom měli přistoupit k osvětě a k regulaci. Kulatého stolu se účastnil třeba i velvyslanec z Litvy, který popisoval, jak to funguje u nich. V materiálech byla také popsaná tzv. daň z cukru, která je myslím používaná v Polsku a další příspěvky dokládaly, jaký vliv má nadbytečný příjem sacharidů na obezitu, diabetes a další chronické nemoci a samozřejmě na zubní kaz a jeho komplikace.
Máme tedy dost informací k tomu, aby se návrh na regulaci prosadil. Myslím, že ani ve společnosti nebude proti takovému návrhu velký odpor. Lidé si stále více uvědomují, že zdraví je důležité, a že prevence by měla být prvním krokem. A prevence znamená i to, nekonzumovat věci, které prokazatelně škodí.
U energetických nápojů je to ještě silnější téma, protože mají kvůli svému složení a návykovosti dopady na mnohem širší okruhy zdravotních problémů, včetně psychických.
Takže bychom podle vás měli mít konzumaci cukrů minimální?
Jak říkal Paracelsus: „Jed, všechno je jed, a záleží pouze na dávce, zda je látka jed nebo lék“. Stejně tak je to i s cukrem či s čistou vodou. I vodou se při nepřiměřené konzumaci můžete „otrávit“ a kvůli nadbytku cukru můžete mít zubní kaz. A ve chvíli, kdy budete cukr vnímat jako jed, budete s jeho konzumací opatrnější. Cukry jsou živinami pro kariogenní bakterie, které jsou součástí zubního plaku, a právě neočištěný plak zubní kaz způsobuje.
Mé dceři je teď patnáct a jako malá pila jen čaj či čistou vodu. Slazené nápoje jí nechyběly a dodnes je vlastně nemá ráda. Takže v restauraci poprosí číšníka o čistou vodu a ještě chce, aby jí do ní nedával citron. Asi není třeba dodávat, že nemá žádné kazy. Prostě to jde, když se chce. Sladké nápoje jsou jedna z nejzbytečnějších věcí na světě.
A co dentální hygiena, zapomínají na ni pacienti?
Říká se, že „čistý zub se nezkazí“. Samozřejmě spousta lidí bude tvrdit, že to není pravda, že záleží na genetice a spoustu podobných výmluv. Jistě, téma zubního kazu je složité, ale důležité je mít pevný bod. A ten pevný bod je, že čistý zub se nezkazí.
Zubní kaz jako takový vzniká působením kyselin na sklovinu zubů. Tyto kyseliny jsou produktem bakterií, které je tvoří z cukrů. Tyto bakterie se postupně usadí v zubním plaku, který začne být za několik hodin nebezpečný. Proto je třeba jej pravidelně a dokonale mechanicky vyčistit ze všech plošek zubů. Člověk by si řekl, že čistění zubů je jednoduchá věc, ale vše se přece musíme naučit! Zavazování tkaniček, používání příboru, psaní nebo řízení auta. A ten, kdo by to měl lidi učit čištění zubů, je buď zubař, ten je ale příliš drahý, nebo zubní hygienistka. Ta pacienty nejlépe naučí, jak správně používat zubní i mezizubní kartáček.
Tutorial na YouTube tedy stačit nebude?
Určitě ne. Správná technika není totiž jen jedna, a ani správný kartáček není jen jeden. Každý chrup, velikost mezer a tvar zubů, stav dásní, množství slin, způsob dýchání, stravovací návyky, pH v ústech a další proměnné parametry určují tendenci k zubnímu kazu, a tedy vyžadují jinou techniku čištění. I proto máme v Herbadentu kartáčky o několika velikostech a o pěti různých tuhostech a dvou různých typech vlákna. Jednak ta rovně střižená, ale také máme novinku, vlákna konická. Těm říkáme Floss, používáme je v kartáčcích typu Professional a já je považuji za nejlepší. Především proto, že se nejlépe přizpůsobí různým technikám čištění zubů a nejlépe čistí i hůře dostupné plošky zubů. Pro mezizubní prostory je ale vždy třeba používat mezizubní kartáčky. Já mám oblíbený náš elektrický. Z té nepříjemné činnosti se díky němu stane vlastně zábava. A jako bonus jsou zuby bez mezizubních kazů.
Uvědomění důležitosti čištění zubů se u nás zlepšuje, to mě těší. Bohužel spousta lidí za posledních třicet let podlehla tržnímu mýtu, že ultra jemný kartáček je ten nejlepší. S takhle jemným kartáčkem, který vyžaduje velmi precizní techniku a čistění s minimálním tlakem a s maximální trpělivostí, v nejlepším případě i 15 minut, si pak často čistí s velkým tlakem a maximálně minutu. Ve chvíli, kdy na tak jemný kartáček budu tlačit, se totiž vlákna rozevřou, a navíc se kartáček velmi rychle, už v průběhu dvou týdnů, opotřebí a pak neplní pak svoji funkci.
Dost lidí má dnes chrup zanedbaný. Jak se to dá spravit, nebo kde začít?
Je to obtížné. Je to takový začarovaný kruh. V Herbadentu jsme nechali zpracovat studii Češi a zuby, kterou si lidé mohou stáhnout na stránce www.cesiazuby.cz. Ptali jsme se pacientů, ale i zubařů a dentálních hygienistek. Jednoduchý závěr je, že existuje přímá souvislost mezi tím, jak se lidé starají o své zuby, a tím, jak oni sami hodnotí jejich stav. Ti, kteří řekli, že se o své zuby starají dobře, že používají kvalitní zubní a mezizubní kartáček a že pravidelně chodí na preventivní prohlídky, zároveň říkali, že mají zdravé zuby a že se nebojí chodit k zubaři. Druhá skupina, na opačném konci škály, říkala, že se o své zuby starají jenom málo, někdy na čistění zapomenou, mezizubní kartáček nepoužívají, co je dentální hygiena, nevědí, a k zubaři nechodí, protože se hrozně bojí.
Tedy ten, kdo má zuby v pořádku, se nebojí zubaře. Chodí bez obav na preventivní kontroly, kde se zachytí případné sebemenší problémy hned od začátku a snadno se řeší. A ten, kdo si zuby nečistí, má je ve špatném stavu a bojí se, nechodí k zubaři, protože se bojí a má tak se zuby stále větší, a hlavně ve výsledku dražší, problém.
Zeptali jsme se ve studii zubařů, kolik může stát oprava chrupu. Odpovědi byly v široké škále, od 10 tisíc korun až v průměru k 70 tisícům. Nejdražší řešení bylo za milion a sto tisíc korun. Takže starat se o své zuby se vyplatí nejen ze zdravotního hlediska, ale i z toho ekonomického.
Jeden kartáček stojí v průměru 60 až 70 korun a když ho obměním jednou za dva až tři měsíce, v průměru potřebuji na kartáčky asi za 300 korun za rok. Samozřejmě si koupím i pastu, bez té se ale můžu obejít. Takže když investuji 300 korun za rok, tak i kdybych žil 100 let, je to 30 tisíc korun za celý dlouhý život. To je rozhodně řádově méně, než by mě stálo řešení vzniklých problémů.
Celková péče o zuby stojí v ČR asi 30 miliard korun ročně, 15 miliard zaplatí pojišťovny a 15 miliard lidi sami. Ačkoli to pořád nestačí, jsou to peníze, které se zbytečně „vypaří“ jen proto, že si lidé neumí, nebo nechtějí sami správně čistit zuby. Byl bych proto moc rád, kdyby se výuka správného čištění, například v rámci již zmíněného projektu Dětský úsměv, podařila zavést i u nás a abychom si uvědomili, jak drahá a zbytečná je ta následná odborná léčba následků zubního kazu – a jak jednoduché a levné je řešení, když začneme s prevencí u malých dětí.
Myslíte si, že je reálné zavést principy, které prosazuje Dětský úsměv?
Určitě ano. Ten projekt už u nás funguje přes 15 let, bohužel bez veřejné podpory. Je potřeba, aby toto téma uchopil někdo s vysokou autoritou, tedy na úrovni pojišťoven nebo ministerstev. První pozitivní krok, který se mi teď povedl, je ustanovení komise, ve které bude kromě stomatologických odborníků zastoupeno i Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ministerstvo školství ČR.
Každá činnost, kterou děláme pravidelně, se stává rituálem, bez kterého si člověk svůj den nedokáže představit. A o to nám jde – aby si děti v útlém věku zvykly na pravidelné čištění zubů, na správnou techniku a správný kartáček a aby se pro ně čištění zubů stalo běžnou součástí každého dne. Rodiče, zubaře, a především děti samotné pak čeká odměna v podobě bezstarostné kontroly v zubní ordinaci, kdy nebude nutné provádět žádná nepříjemná ošetření.
MUDr. Pavel Smažík, stomatolog a majitel firmy Herbadent
Vystudoval 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, obor stomatologie. V 90. letech založil firmu Dentamed, kterou později prodal, a těsně před začátkem covidu koupil tradiční českou firmu Herbadent. Zároveň je předsedou správní rady Dětský úsměv, členem Čestné rady České stomatologické komory a prezidentem Asociace dentálních distributorů v Evropě (ADDE).
K jeho koníčkům patří lyžování, kolo, jachting, windsurfing, turistika, cestování, poznávání a vzdělávání se.
Herbadent
Herbadent je česká firma s více než stoletou tradicí, jejíž počátky sahají až do roku 1897, kdy začínala výrobou medicinálních vín. Dnes tvoří základ produktového portfolia firmy přírodní bylinné zubní pasty a gely na dásně, ústní vody a další výrobky s antibakteriálními a protizánětlivými účinky a samozřejmě zubní kartáčky. Veškeré přípravky pro dentální hygienu vycházejí z unikátní a klinicky ověřené receptury extraktu ze 7 léčivých bylin. Součástí portfolia, vyráběného v Praze a v Mníšku pod Brdy jsou pod značkami Herbacare a Herbaspa další bylinné výrobky pro péči o tělo a také tradiční medicinální sladová vína, sirupy a bylinné směsi Dr. Svatek.