Představa stát se zaměstnancem na plný úvazek pro ně není lákavá
Stále více mladých lidí ve věku 18 až 20 let v České republice touží po vlastním podnikání, jak potvrzují statistiky. Mladí živnostníci po střední či vysoké škole hledají svobodu a volnost, což se projevuje zvýšeným zájmem o podnikání, a to často již během studia. Výzvou pro mladé podnikatele zůstává nedostatek financí a administrativní překážky. V začátcích jim ale mohou pomoci inkubační programy i dostupnost vhodných nástrojů.
Text: Jana Chuchvalcová
Foto: Shutterstock
Statistiky i lidé z praxe potvrzují, že generace Z těsně po dokončení vzdělání touží po větší svobodě a volnosti. Představa stát se zaměstnancem na plný úvazek pro většinu z nich není vůbec lákavá, mladí lidé jsou energičtí a chtějí nastartovat vlastní projekty. Řada z nich začíná s alespoň částečnou prací na vlastní noze už při studiu na střední nebo vysoké škole.
Nejvíce živnostenských oprávnění bylo třeba loni vydáno pro volné podnikání, téměř 10 tisíc. Koncesované, vázané nebo řemeslné živnosti tvoří zhruba 30 % z celkového počtu – k jejich zisku je totiž potřeba specializované vzdělání, zkouška nebo dodatečné proškolení. Šanci podnikat v Česku však mají i nezletilí – musí jim ale být nejméně 16 let a zároveň u soudu prokázat schopnost se sám uživit, nutný je i souhlas zákonného zástupce. Podle statistik ministerstva spravedlnosti využilo za posledních deset let tuto možnost pouze 194 náctiletých, z toho 15 žádostí soud neuznal.
Hlavní překážky? Administrativa a nedostatek vstupního kapitálu
Kromě zákonných povinností ale mladí podnikatelé čelí několika problémům, podle odborníků jsou zakotveny už ve vzdělávacím systému. České školství studenty příliš k podnikání nevede a nedává jim potřebný základ, stejně jako odvahu překonat strach ze selhání. Soukromý sektor pak roli toho veřejného částečně supluje. Základy podnikatelských dovedností mohou mladí získat v inkubačních programech, které nabídnou mentory, přístup k dalším dovednostem a expertům, stejně jako přístup ke kapitálu.
Mladí podnikatelé také často čelí administrativním bariérám při žádostech o veřejnou podporu. A je to právě nedostatek financí jako jeden z hlavních faktorů je často vyřadí ze hry. Nicméně soukromý venture nebo angel kapitál, kdy investor poskytne finanční prostředky výměnou za participaci na zisku či podíl ve společnosti, je v Česku již celkem běžnou záležitostí. Startupy tak mají i na svém začátku řadu příležitostí, jak překonat právě nedostatek financí.
Pomáhají inkubační programy i dostupnost vhodných nástrojů
Výhodou při zahájení podnikání může být i použití moderních softwarových nástrojů na bázi měsíčního předplatného. To v praxi funguje tak, že jsou podnikatelům účtovány pouze služby, které zrovna využívají. Hlavní přínos je samozřejmě v nižší počáteční investici. Nemusí si jednorázově kupovat software v řádech desítek tisíc korun, který jim třeba nakonec nemusí vyhovovat. V tomto případě si zákazníci produkt vyzkouší třeba jen na několik měsíců, a pokud jim nevyhovuje, jednoduše přestanou platit.
Přínosem tohoto modelu je lepší správa cashflow. Uživatel zná přesné měsíční náklady a může je přenášet na zákazníky v podobě ceny za své služby. Dříve lidé spíše chtěli zaplatit jednorázově a licenci na program vlastnit. Nevýhodou však je postupné zastarávání programového vybavení, protože ne každý je ochoten platit za pravidelné aktualizace.