Zpravodajskému obsahu, který vznikl s využitím umělé inteligence, nedůvěřuje polovina Čechů, opačný názor má jen asi desetina lidí. Dvě třetiny populace si myslí, že jim AI znemožní rozeznat fikci od skutečnosti.
Podle většiny lidí AI nepatří do žádného typu média, nedůvěřují jí a mají obavy, že její využívání znemožní rozeznání skutečnosti od fikce. Mladší respondenti jsou v tomto ohledu smířlivější, vyplývá z průzkumu ResSOLUTION Group a Nielsen.
Napříč mediatypy s používáním AI ve zpravodajských výstupech souhlasí asi jen 10 % Čechů, 15 % pak souhlasí s používáním u zpravodajských webů a aplikací. Nejméně přijatelné je využití AI v televizním zpravodajství, nesouhlasí s ním 53 % lidí, což je o šest procentních bodů více než průměr napříč všemi mediatypy. Největší míru souhlasu se zapojením AI projevili lidé u ilustračních fotek a jiných grafických výstupů (29, resp. 28 %). Následují krátké texty, zvukový obsah a videa. Nejméně lidí je pro AI v dlouhých textech.
Část respondentů vnímá v určitém využití AI v médiích i potenciál. Například 43 % lidí souhlasí s tím, že umělá inteligence umožní zrychlení vydávání zpráv a 30 % si myslí, že usnadní konzumaci zpráv ze zahraničních zdrojů.
AI a algoritmy sociálních sítí rozhodují, jaký obsah se uživatelům zobrazí, a tím formují jejich vnímání světa. Zároveň však AI podle Adama Hanky z Creative Docku už řadu let přímo zasahuje i do tvorby a distribuce zpravodajského obsahu: „Velké redakce využívají automatizaci pro generování přehledů o hospodářských výsledcích, sportovních událostech nebo k vytváření transkripcí a štítků. Tyto technologie postupně pronikají i do lokálních a menších redakcí. Rozmach generativní umělé inteligence jako ChatGPT, Bard či DALL-E to jen zvýraznil. AI také již zasahuje do kreativních procesů. Zrychluje nejen rutinní procesy, ale nabízí i nové možnosti jako automatické shrnutí zpráv, vytváření newsletterů nebo moderování diskusí.“
Automatizace, kterou AI nabízí, ale může třeba podle Lucie Hrubé z agentury Boys & Girls přinášet šíření dezinformací, manipulaci veřejného mínění či omezení autentického charakteru komunikace: „Kreativita a osobitost člověka by měla vždy hrát větší roli než AI, jinak to bude začátek konce mediální komunikace, jak ji známe.“
Redakce