Odpadky, Eiffelovka i historické Pompeje
Solární elektrárny dávno nejsou záležitostí jen povrchu země nebo střech. Už roky vyrábějí elektřinu na vodě, skládkách, v horách nebo nově také mezi železničními pražci. Solární panely si našly cestu i ke světoznámým památkám, jako je Eiffelova věž nebo starověké město Pompeje, a „požehnání“ dostala i fotovoltaika ve Vatikánu.
Text: Redakce
Foto: Greenbuddies, ČEZ
Největší solární elektrárna na vodě
Plovoucí solární elektrárny nejsou novinkou, první vznikla už v roce 2007 v Japonsku. Trend se rychle rozšířil a v roce 2020 fungovalo asi 350 systémů ve 35 zemích. Největší plovoucí elektrárna se nachází v Číně a s výkonem 320 megawattpeaků (MWp) je asi šestkrát větší než největší český solární park v Ralsku.
V České republice je zatím jediná testovací plovoucí FVE ve Štěchovicích. O poznání větší plovoucí elektrárnu o výkonu 1,6 MWp mají v Německu na zatopené těžební jámě, jejíž výstavbu zajišťovala česká Greenbuddies. Panely této elektrárn jsou vybaveny takzvanými trackery, takže se – podobně jako slunečnice – natáčejí za sluncem, čímž zvyšují celkovou účinnost elektrárny až o 30 %.
Když památky vyrábějí elektřinu
I některé pamětihodnosti a historické památky dnes už pracují na své energetické soběstačnosti. Součástí Eiffelovy věže v Paříži jsou už téměř deset let vedle solárních panelů i tepelná čerpadla, větrné turbíny či systém na sběr dešťové vody.
Solární panely jsou také od roku 1993 součástí další světoznámé památky – Říšského sněmu v Berlíně, který funguje jako sídlo německého parlamentu. Na jižní střeše nenápadně zabírají plochu asi 300 metrů čtverečních a jejich celkový výkon činí 37 kWp.
Důmyslně skrytá solární instalace se nachází také v archeologickém komplexu Pompeje v jižní Itálii. Panely, které byly nainstalovány na začátku roku 2023, jsou maskovány jako terakotové dlaždice, které zapadají do římských ruin, jež zde zanechal výbuch sopky Vesuv v roce 79 n. l. Tyto „neviditelné“ dlaždice dodávají elektřinu potřebnou k osvětlení fresek v Ceresově a Vettiho domě.
„Požehnaná“ FVE ve Vatikánu
Poněkud netradiční dárek v hodnotě okolo 1,5 milionu dolarů dostal v roce 2008 německý papež Benedikt XIV. Solární elektrárnou se ho pro jeho původ rozhodla obdarovat firma na výrobu a montáž solárních systémů z Německa. Celkem 2400 panelů tak našlo své místo na vrcholu papežské audienční síně ve Vatikánu.
Ani české památky však nezahálejí, pokud jde o výrobu solární energie. Patnáct let úspěšně funguje solární elektrárna na střeše budovy Nové scény Národního divadla. Ve stejném roce 2009 solární panely pokryly i střechu stoleté technické památky, malé vodní elektrárny v Přelouči. O něco severněji, v Jablonci nad Nisou umístili fotovoltaiku na neoklasicistní vilu „Aramis Werke“, která je od roku 1958 je kulturní památkou.
Solární elektrárny dobývají i hory
Solární elektrárny si našly cestu také do vyšších nadmořských výšek, kde jsou efektivnější než ty v nížinách, a při zachování stejného výkonu zabírají až o šestinu menší plochu. Jedním z takových příkladů je solární stěna kolem švýcarské přehrady Mutsee v nadmořské výšce 2500 metrů nad mořem, která je v plném provozu od srpna 2022 a ročně vyrobí asi 3,3 milionu kWh elektřiny – polovinu z toho v zimě. K tomu jí napomáhá sníh, který velké množství slunečního světla odráží.
V horách s výstavbou fotovoltaiky také pomáhali Češi z Greenbuddies, kteří se ve francouzských Alpách v nadmořské výšce 1700 metrů nad mořem podíleli na instalaci solární elektrárny o výkonu 50 MWp.
Elektřina pro 1500 domácností ze skládky
Odpadky, co produkují elektřinu? V západní Evropě poměrně běžná záležitost, u nás se podobné projekty objevily zatím spíše ojediněle.
Inspirativní je případ nizozemské vesnice Bovenveld, kde bývalá skládka našla své nové využití právě díky solárním panelům. Na ploše o velikosti přibližně dvaadvaceti fotbalových hřišť tak během roku 2020 vyrostla fotovoltaika, která v současnosti zásobuje elektřinou na 1500 domácností v přilehlé obci. Elektrárna navíc nese opět českou stopu.
Budou vlaky a auta jezdit po solárních panelech?
Poměrně nadějně vypadá využití solárních panelů u železnice. Testování v roce 2022 zahájil největší německý železniční dopravce Deutsche Bahn, o rok později jej napodobili také ve Švýcarsku. Tam speciálně automatizovaný vlak pokládal panely do mezer mezi kolejemi jako koberec.
Fiaskem ovšem skončil ambiciózní plán na vybudování tisíce kilometrů solární dálnice ve Francii asi před osmi lety. Panely se při kontaktu s těžším autem rozbíjely a výstavba byla drahá. Z původního záměru tak velmi brzy sešlo.
Hudba budoucnosti, ale ne tak daleké
Vesmírné solární instalace, které dodávají energii na Zemi? Tak to zní opravdu spíš jako hudba budoucnosti. Pravdou ovšem je, že experimenty v této oblasti již probíhají. Kosmické systémy solární energie přeměňují sluneční světlo na jinou formu energie, například mikrovlny, kterou lze přenášet přes atmosféru k přijímačům na zemském povrchu. Loni v polovině roku proběhl první úspěšný bezdrátový přenos energie, který je slibným příslibem pro další vývoj.
Největší parkoviště s fotovoltaickou elektrárnou v ČR
Jako fotovoltaická elektrárna může sloužit i zastřešené parkoviště, tzv. carport. Ten tuzemský největší byl nedávno dokončen v jaderné elektrárně Dukovany, kde vzniklo ve vnějším areálu jaderné elektrárny 322 nových parkovacích stání, které zakrývá 2600 fotovoltaických panelů, každý o výkonu 320 Wp. Použity byly oboustranné panely, jejichž spodní strana využívá odrazu světelných paprsků od zaparkovaných aut. Nový bezemisní zdroj díky svému výkonu 831 kWp vyrobí zhruba 850 MWh elektřiny ročně, což pokryje celoroční spotřebu téměř tří stovek domácností.