Doprava v ČR vstupuje do další etapy digitalizace. Vláda schválila strategii rozvoje kooperativních inteligentních dopravních systémů C‑ITS na období 2026 až 2031. Pod technickým názvem se skrývá praktická změna, kterou mohou řidiči v příštích letech pocítit velmi konkrétně. Auta, silnice, dopravní infrastruktura i některé městské systémy si budou v reálném čase vyměňovat informace. Výsledkem má být bezpečnější provoz, méně kolon, rychlejší průjezd záchranářů a efektivnější řízení dopravy.
Funkční C‑ITS do roku 2031
Cílem je vytvořit do roku 2031 plně funkční prostředí pro služby C‑ITS na celém území České republiky. Strategie navazuje na dosavadní pilotní projekty i již vybudovanou infrastrukturu na vybraných dálničních úsecích a ve městech a počítá také s využitím Národního přístupového místa (NAP) jako klíčového zdroje a rozhraní pro sdílení dopravních dat.
Co je C‑ITS a jak funguje
C‑ITS je systém, v němž spolu komunikují vozidla navzájem, vozidla s dopravní infrastrukturou a infrastruktura s centrálními systémy. V praxi jde o výměnu dat mezi auty, semafory, proměnným značením, správci komunikací nebo záchrannými složkami.
„Řidič tak může dostat upozornění ještě dříve, než problém skutečně uvidí… Místo reakce na vzniklý problém může jednat s předstihem,“ říká Michal Holoubek, produktový manažer ze společnosti VARS.
Praktické přínosy pro běžné řidiče
Nový systém nemá sloužit jen majitelům nejmodernějších aut. Strategie počítá s tím, že důležité informace se budou dostávat také do navigací, infotainmentů a mobilních či městských aplikací prostřednictvím otevřeného datového rozhraní Public API.
Řidič tak může v navigaci vidět varování před kolonou, havárií, uzavírkou nebo blížící se sanitkou. Systém může upozornit i na prudké brzdění vozidel před vámi, vozidlo v protisměru, kluzkou vozovku, silný vítr na mostě nebo kolonu před tunelem.
Adaptivní řízení dopravy ve městech
Jedním z důležitých směrů strategie je rozvoj adaptivního řízení dopravy ve městech. Díky průběžnému sběru a vyhodnocování dat mohou semafory dynamicky upravovat signalizaci tak, aby předcházely tvorbě kolon a zvyšovaly plynulost provozu.
„Díky přesnějším informacím o intenzitě provozu lze lépe řídit křižovatky… Výsledkem je plynulejší průjezd městy,“ doplňuje Michal Holoubek.
Bezpečnější přejezdy a podpora automatizace
Strategie počítá také s pilotním nasazením C‑ITS v železniční dopravě. Technologie může řidiče varovat o blížícím se vlaku přímo v navigaci.
Další oblastí je budoucí automatizovaná mobilita. Moderní vozy budou stále více pracovat s externími daty a senzory. Informace ze silniční infrastruktury mohou pomoci systémům asistované jízdy lépe vyhodnocovat situaci a zvýšit bezpečnost provozu.
Kde už C‑ITS funguje dnes
Česko nezačíná od nuly. Infrastruktura C‑ITS už byla vybudována na vybraných úsecích dálnic D0, D1, D5 a D11. Další rozšiřování probíhá na D2, D8 a D10. Chytré dopravní prvky se rozvíjejí také v řadě měst.
Systém dnes poskytuje dynamické informace o nehodách, kolonách, omezeních či meteorologických jevech. Nově má dojít k širšímu propojení datových zdrojů a jejich lepší dostupnosti pro běžné uživatele.
Méně kolon a nižší emise
Vedle plynulosti dopravy je hlavním cílem zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Každé zbytečné brzdění či popojíždění znamená vyšší spotřebu paliva, více emisí i větší opotřebení vozidel.
„Pokud systém pomůže lépe rozložit provoz, včas upozornit na komplikace a zrychlit řešení incidentů, může mít dopad nejen na komfort řidičů, ale i na ekonomiku dopravy a životní prostředí,“ dodává Michal Holoubek z VARS.
Zdroj: Vars