S postupným odchodem od fosilních paliv a posuneme k udržitelným zdrojům se otevírají nové výzvy a příležitosti také na pracovním trhu.
Text: Redakce
Foto: Shutterstock, Hitachi
Implementace Evropského zeleného paktu (EGP) do roku 2030 má potenciál zvýšit zaměstnanost v EU zhruba o 2,5 milionu nových pracovních míst. Tento trend je dán rostoucím důrazem na udržitelnost a využívání obnovitelných zdrojů energie.
Klíčové dovednosti v oblasti zelené ekonomiky zahrnují znalost technologií obnovitelných zdrojů, digitální dovednosti, udržitelné řízení a plánování a schopnost pracovat s moderními zelenými technologiemi, včetně technologií umělé inteligence, internetu věcí, elektroniky a automatizace.
Jak na zvýšení zájmu o technické obory
Aktuální výzvou České republiky je zvýšení zájmu o studium technických a přírodovědných oborů. Pro zemi, kde průmyslová výroba tvoří téměř třetinu HDP a která je tak druhou nejprůmyslovější zemí EU, je úloha technického vzdělávání zcela zásadní.
„V oblasti energetiky opravdu profitujeme z toho, co se zde vybudovalo o desítky let dříve. Naši odborníci se ale dnes blíží důchodovému věku a mnoho projektů, které se postavily v uplynulých letech, se nyní v ČR nerealizuje. V rámci transformace energetiky jsou ale tyto projekty opět v plánu. Myslím, že je třeba časově trochu šlápnout na pomyslný pedál a zrychlit, aby neodešli současní odborníci do důchodu a nedošlo ke ztrátě know-how, které se nestihne přenést na nastupující generaci,“ uvádí Pavel Kovář, generální ředitel Hitachi Energy pro Českou republiku a Slovensko.
Dnešní kapacity studentů a studijních oborů versus požadavek byznysu však jsou nedostatečné. Průmysl dlouhodobě připomíná nedostatek specialistů a odborníků, ale atraktivita nebo minimálně propagace a lepší plánování stagnuje.
Například Hitachi Energy spolupracuje s ČVUT, VUT a také se střední školou v Trutnově. Uvědomuje si, že bez dostatečného počtu pracovníků v oboru by mohlo dojít ke zpomalení vývoje a nasazení technologií a infrastruktury pro čistou energii, což by mohlo zpozdit pokrok směrem k udržitelným cílům.
Dopad by to mělo i na samotné podniky – došlo by ke zvýšení nákladů na projekty kvůli vyšším platům a také konkurenčnímu boji o talenty v důsledku nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Potenciálním řešením je přilákání mladých talentů, zvyšování kvalifikace či rekvalifikace stávajících pracovníků a posílení spolupráce s univerzitami, vládou a průmyslem s cílem překlenout tuto mezeru.
Jednou z cest je zisk talentů ze zahraničí
„Jedním z klíčových pilířů transformace české ekonomiky z ekonomiky postavené na průmyslové výrobě ke znalostní a expertní ekonomice, která generuje vysokou přidanou hodnotu, je změna migrační politiky, která by měla migraci odborníků preferovat a zároveň je k migraci do České republiky motivovat,“ říká Mirek Mejtský z Petyovský & Partners.
Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje na projektu bodového systému, který je preferenčním a motivačním schématem. Zároveň ministerstvo vnitra digitalizuje migrační politiku, která by se digitalizací měla zpružnit. Zásadní roli v celém procesu však bude mít vláda, která musí jednoznačně stanovit cíl, který má naše migrační politika mít, a zároveň zajistit její financování jak z pohledu kapacit, tak z pohledu dlouhodobého rozvoje.
Přístup imigrantů ke studiu pomůže podnikatelům i školám
„Vysoké školy pravidelně akreditují své studijní osnovy, aby odpovídaly aktuálním požadavkům průmyslu i ostatních organizací. Vedle výuky dosahují kvalitní školy špičkových výsledků také v univerzitním výzkumu a při odborné spolupráci s průmyslem. Výzkum a vývoj dnes představuje zhruba 50 % ročního obratu naší fakulty. Není tedy pochyb o atraktivitě ČR jak pro zahraniční studenty, tak i pro výzkumné zahraniční pracovníky, kteří se následně zapojí do lokálního pracovního ekosystému,“ komentuje profesor Jan Vobecký, proděkan pro spolupráci s průmyslem a komercializaci na elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze.
Praktickým omezením však může být nutnost platby stipendia za studium v angličtině, protože ministerstvo dnes školám přispívá jen na výuku v češtině. Najde-li se ale finanční podpora a nadšení odborníci, mohou vzniknout takové unikátní výukové programy, jako je například v oboru umělé inteligence (AI) program prg.ai Minor. Tento meziuniverzitní program se skládá z nejlepších předmětů čtyř fakult ČVUT a Univerzity Karlovy (FEL ČVUT, FIT ČVUT, MFF UK a FSV UK) a poskytuje technicky zdatným studentům hlubší vhled do oboru AI.
Finanční podpora obdobných programů, zacílená i na ostatní klíčové obory, by mohla být jednou z cest ke snížení nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Tlak však není jen na technické vzdělávání, ale i na rozvoj kritického myšlení, představivosti, kreativity, projektového myšlení, týmové spolupráce při řešení technických úloh a schopnost uchopit a řešit technické problémy.
Nové příležitosti, ale i nové dovednosti
Zelená ekonomika přináší nové příležitosti, ale také vyžaduje nové dovednosti. Zaměření na udržitelné postupy ve stavebnictví, energetice a v cirkulární ekonomice bude klíčem k úspěchu na pracovním trhu. Flexibilita a schopnost adaptace na nové technologie a trendy budou nezbytné pro každého, kdo chce být aktivním účastníkem zelené transformace.
Podle analýz Cedefopu, který se specializuje na vzdělávání, je patrná změna ve struktuře poptávky po dovednostech v souvislosti s evropskou zelenou transformací. Úspěšný přechod na zelenou ekonomiku vyžaduje nejen technologické inovace, ale i průřezové dovednosti.
Analýza ukazuje, že vysoce kvalifikovaná pracovní místa v průmyslu nabývají na významu. S tím souvisí i poptávka po špičkových, specializovaných dovednostech. Na mnoha pracovních místech jsou dnes vyžadovány průřezové dovednosti jako adaptabilita, týmová práce či znalost cizích jazyků a také špičkové technické dovednosti.
Spolupráce a aktivní zapojení všech všech stran jsou klíčovými faktory pro udržení ekologicky a sociálně spravedlivé transformace. Důsledné vzdělávání, podpora skupin pracovníků a sdílení informací jsou nezbytné pro to, aby byl tento přechod plynulý a aby lidé mohli úspěšně držet krok se změnami na trhu práce.