Platby kryptoměnou jsou bezpečné i při globálních krizích a nestabilitě. Navíc pro ně stačí jen mobil nebo počítač a jde o decentralizované prostředky, nepůsobí nad nimi tedy žádná instituce, která by je mohla kontrolovat. A neslouží jen jako nástroj pro uchování prostředků, s kryptoměnami se dá stále pohodlněji platit kdekoli na světě.
Text: Anna Štrébl, CEO Confirmo
Foto: Freepik
Před patnácti lety bitcoin vyvolával u řady lidí možná pocit nedůvěry, postupem let se ale kryptoměny staly díky svým vlastnostem oblíbeným investičním nástrojem. Na rozdíl od peněz totiž například bitcoin nepodléhá inflaci a jeho množství je omezené. Navíc jde o prostředky, které jsou decentralizované, nepůsobí nad nimi tedy žádná instituce, která by je mohla kontrolovat. Dnes ale neslouží jen jako nástroj pro uchování prostředků, s kryptoměnami se dá stále pohodlněji platit kdekoli na světě.
Virtuální měny respektují už i finanční instituce
Popularitu virtuálních měn respektují už i tradiční finanční instituce. V zahraničí do bitcoinu investovaly například JP Morgan či banka Wells Fargo. V Česku třeba v uplynulém roce Česká spořitelna investovala prostřednictvím kapitálového programu pro startupy do společnosti Blockmate, jež má pomoci s implementací dat z kryptopeněženek a směnáren do mobilních aplikací fintechů či bankovních domů. Podobně rakouská Raiffeisenlandesbank NÖ-Wien spolupracuje s investiční platformou Bitpanda.
Tento přístup finančních institucí je poněkud paradoxní, neboť vedle těchto aktivit jejich české pobočky odmítají otevírat účty kryptoměnovým firmám nebo blokují platby z klientských účtů za krypto služby. Veřejnost však má o kryptoměny zájem a ty se propisují čím dál více do každodenních procesů.
Krypto jako investice
Mezi nejpopulárnější kryptoměny patří bitcoin. Ten je na rozdíl od fiatu (nekrytých peněz, jejichž legitimnost garantuje jen stát) dostupný v omezeném množství 21 milionů. Tím chrání vložené prostředky před inflací a funguje jako dlouhodobý uchovatel hodnoty. Již v roce 2013 vykazoval prudké zhodnocení, proto se rozšířilo očekávání neustálého růstu hodnoty (vyjádřeno ve státních měnách). Dnes při růstu popularity kryptoměn druhé vrstvy blockchainů, tedy tzv. L2s, můžeme předpokládat, že se z bitcoinu přece jen stane spořicí měna a platební využití převezmou právě L2s nebo stablecoiny.
Ruku v ruce s tím také došlo k rozmachu kultury dlouhodobého držení krypta, která částečně vyplývá z internetových memů o psychologickém tlaku na to, aby se bitcoin neprodával během volatilnějších období. Sem ale spadá i zájem výrobců hardwarových peněženek, pro které je apel na bezpečnou dlouhodobou úschovu kryptoměn součástí byznysové strategie.
To vše ovlivňuje tendence bitcoin spíš držet než utrácet. Přesto mohou být kryptoměny na rozdíl od fiatu mnohem výhodnějším transakčním nástrojem. Nabízejí totiž jednoduše přenosnou, transparentní, dělitelnou a nezfalšovatelnou alternativu. Mnoho lidí si plnou podstatu peněz neuvědomuje – tedy i jejich nedostatečné krytí či možnou zneužitelnost. Čím jasněji ale budou mít, tím více pak mohou inklinovat ke kryptoměnám, protože rizika minimalizují.
Peníze versus virtuální měna
Lidi od běžných transakcí v kryptoměnách odrazuje skutečnost, že nejsou ještě tak uživatelsky přívětivé, jako je tomu třeba u platby přes PayPal nebo Apple Pay. To se ale mění. Aktuálně lze zaplatit kryptoměnou u některých prodejců, třeba u Alza.cz, už i přes terminál, případně přes Lightning Network. PayPal pak například nedávno spustil svůj stablecoin na Solaně, který bude regulérní součástí platebních toků – rozdíly mezi platbami fiatem a kryptoměnou se v tomto ohledu už stírají.
Další slabou stránkou virtuální měny z pohledu uživatelů pak může být absence regulace, která je běžná v řadě zemí i regionů. Pro koncové zákazníky sice nemusí představovat problém, firmy ji ale vnímají jako významnou překážku. Aby zahrnuly kryptoměny do stálého systému plateb, chtějí mít jistotu, že jim nezpůsobí právní komplikace. Silní hráči se zavedením tohoto typu transakcí někdy otálejí i kvůli negativní image kryptoprůmyslu. Právě proto je schválení regulace MiCA zásadním krokem pro společnosti, které tak mohou bez obav začít kryptoměny využívat.
Medializované podvody, hacky a divoké spekulace obrazu kryptoprůmyslu uškodily, přitom ale realita není horší než u tradičních bankovních systémů. Právě naopak. V tomto případě se ovšem problematické informace daleko více střeží. Veřejný obraz kryptoměn cíleně shazují i etablované monopoly bank a karetních asociací, protože je vnímají jako významnou potenciální konkurenci. Přitom pak samy často začnou krypto držet či zprostředkovávat – jako třeba již zmíněná JP Morgan či Raiffeisenbank.
Proč vsadit na bitcoin
Placení kryptoměnami nabízí řadu výhod. Alternativou se stávají třeba ve chvíli, kdy standardní platby prostě neumožňují, co uživatel žádá. Lepší variantou bývají v případech, kdy se občané některých států potýkají s nepoužitelnou měnou, případně nefunkčním bankovním systémem. Jistotu pak nabízejí v zemích s autoritářskou vládou, která může kdykoli sáhnout na prostředky „nepohodlných“ osob – kryptoměny jsou tak odolné vůči cenzuře.
Velkou devizou krypta je v každém případě to, že transakce probíhají rychle a s minimálními transakčními náklady, bez nutnosti ověření třetí stranou nebo povinnosti komukoli poskytovat osobní data. Jsou proto skvělou metodou pro posílání peněz do zahraničí, a to i pro prakticky okamžité připsání hodnoty a díky velmi nízkým poplatkům oproti klasickým službám.
Odolnost proti globálním krizím
Pro tyto vlastnosti bývají ideálním řešením pro transakce v rozvojových zemích, kde je těžké až nemožné dostat přístup k tradičním bankovním systémům. Díky kryptoměnám mají lidé lepší možnost začlenit se do ekonomiky, ať už lokálně, nebo globálně, a virtuální měna navíc chrání vlastníky před možným selháním státní měny. Držení kryptoměny navíc nevyžaduje institucionální zajištění, stačí jen vlastnit smartphone či počítač. Podle statistik dnes chytré telefony vlastní o 10 % více lidí, než je tomu u bankovních účtů. Z toho vychází zhruba 800 milionů lidí, kterým kryptoměny nabízejí alternativní a otevřenou alternativu platební technologie.
Díky decentralizaci a odklonění od tradičního bankovního systému dovedou odolat rovněž globálním krizím, selhání finančního systému nebo omezení mezinárodních plateb. Překážkou bitcoinové síti by mohl být jedině dlouhodobý globální výpadek internetu nebo prolomení šifrovacího algoritmu SHA-256. I tak by však na hardwarových peněženkách zůstaly prostředky zachovány. Nicméně takovéto scénáře by však měly spíše katastrofické dopady na civilizaci jako takovou než jen na výpadek kryptoměnové sítě.
Překonejme spekulaci
Některé lidi může možná od platby bitcoinem demotivovat skutečnost, že cena je vyjádřena státní měnou a do kryptoměny se pak převádí jen transakce. Proto ji jako decentralizovanou nevnímají. Realita je ale taková, že bitcoin cenu nemá, stejně jako ji nemá dolar nebo koruna. Vyjadřování hodnoty kryptoměn ve státních měnách je odrazem investiční perspektivy.
Aby blockchainová technologie mohla naplnit svůj potenciál a pomoci společnosti roztáhnout křídla, je třeba překonat mentalitu investiční spekulace a začít kryptoměnami aktivně platit.