Dlouhodobý tlak na zdravotníky způsobený nedostatkem pracovních sil a rostoucí poptávkou po zdravotnických službách by měla do budoucna pomoci řešit umělá inteligence a investice do moderních technologií, které pomohou s automatizací pracovních postupů.
Text: Redakce
Foto: Philips
Výsledky průzkumu Philips Future Health Index 2024 na první pohled jasně ukazují znepokojivý trend, který roky trápí i české zdravotnictví. Nedostatek personálu a dlouhé čekací doby, které ztěžují lidem včasný přístup k lékařské péči, jsou podle výsledků průzkumu Future Health Index 2024 rozsáhlým globálním problémem. Rostoucí tlak na dostupnost péče se přitom objevuje nejen v odlehlých a venkovských regionech, ale dokonce i ve velkých městech.
Automatizace může pomoci psychickou zátěž snížit
Průzkum poukázal na alarmující zjištění. Psychický stav zdravotníků se vlivem přetížení zhoršuje. Automatizace by mohla pomoci tuto zátěž snížit.
* Dvě třetiny (66 %) nemocničních ředitelů a lékařů pozorují zvýšený výskyt syndromu vyhoření, stresu a problémů s duševním zdravím u svých zaměstnanců, zhoršení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem nebo snížení morálky a angažovanosti.
* Celkem 77 % dotázaných manažerů se obává zpoždění v poskytování péče kvůli nedostatku personálu, konkrétně prodloužení čekacích lhůt na vyšetření (60 %), zákroky (57 %) a celkově omezený přístup k vyšetření, diagnostice a prevenci (54 %).
* Více než polovina z nich (55 %) má v této souvislosti zvýšené obavy z odchodu personálu.
Podle ředitelů nemocnic, primářů a vedoucích lékařů by mohlo pomoci zvýšit efektivitu a snížit pracovní zátěž personálu ve zdravotnictví zavádění procesů automatizace a nasazení digitálních technologií. Automatizace dnes snižuje především administrativní zátěž lékařů či sester, dva z pěti (41 %) dotázaných ji ale plánují zavést i pro prioritizaci pracovních postupů.
V poslední době ja také vidět snaha snížit pracovní zátěž zaměstnanců a zvýšit efektivitu lze pozorovat i v českých nemocnicích, a to prostřednictvím investic do moderního přístrojového vybavení i nemocničních systémů. „Dlouhodobě vnímáme tuto snahu také u nás. Je velice pozitivní vidět, že se investice do umělé inteligence i nových technologií vyplácí. I v Česku vidíme, že tato vynaložená snaha dokáže nemocnicím šetřit značné finanční prostředky, ale především čím dál cennější energii a čas lékařů a personálu,“ říká Tomáš Vavrečka, ředitel české divize zdravotnických systémů společnosti Philips.
Financováním je třeba řešit pomocí udržitelných strategií
V rámci průzkumu také většina vedoucích pracovníků ve zdravotnictví (81 %) uvedla, že problémy s financováním mají přímý dopad na pacienty. Nejde přitom jen o financování běžného chodu nemocnic a dalších zdravotnických zařízení, ale také o případné investice do modernizací či nového vybavení.
Téměř tři z pěti dotazovaných (59 %) nejsou schopni investovat do nového nebo pokročilejšího zdravotnického vybavení či technologií. Zároveň 89 % z nich plánuje růstové strategie s cílem obsloužit více pacientů nebo rozšířit služby. Výrazně rychleji obsloužit více pacientů jsou schopni například lékaři v nemocnici v Jablonci nad Nisou. Díky kombinaci nejmodernějšího spektrálního CT a softwarových aplikací, tamní lékaři vyšetří až 50 pacientů denně. Díky umělé inteligenci je také při vyšetření CT možné použít výrazně nižší radiační dávku (o 80 %), a přesto získat kvalitní snímky.
