Chytrá a zelená města zvyšují atraktivitu pro obyvatele a hodnotu pro investory
Chytrá a zelená města představují pro investory koncepty vytváření udržitelných měst, která lépe zohledňují životní a energetické potřeby obyvatel a snižují negativní dopady na životní prostředí. Většina českých developerů (85 %) vědomě zařazuje prvky modrozelené infrastruktury a udržitelnosti ve veřejných prostorech do svých projektů bydlení.
Podle 37 % developerských společností má veřejný prostor a kvalita jeho provedení klíčový vliv na atraktivitu projektu u zájemců o bydlení. Většina developerů (57 %) si myslí, že si takové projekty ve městech lépe najdou své investory a zvýší hodnotu samotného developerského projektu. Za největší problém označily téměř tři čtvrtiny dotázaných (71 %), že realizace chytrých technologií a modrozelené infrastruktury vyžaduje vysoké investiční náklady, vyplývá to ze Studie developerských společností zpracované společností CEEC Research.
Udržitelnost vítězí u většiny developerů
Chytrá a zelená města jsou investiční koncepty, které se stávají stále důležitějšími v reakci na rychlý růst městské populace a zhoršující se environmentální problémy. V dnešním světě, kdy cirkulární ekonomika a udržitelnost zaznamenávají rostoucí prioritu, se stávají důležitým prvkem i v oblasti developerských projektů.
Velká část (85 %) dotázaných developerů, vědomě zařazuje prvky modrozelené infrastruktury a udržitelnosti při plánování veřejného prostoru do svých projektů bydlení. Zbylých 15 % developerů neberou ve svých plánech tato hlediska v úvahu.
Kvalita veřejného prostoru vs. atraktivita projektu
Zelené plochy jako například parky, veřejné zelené prostranství a podobně jsou přitom dnes už běžnou součástí projektů u většiny developerů (94 %). Taková prostranství mají za úkol zlepšit kvalitu ovzduší, regulovat teplotní výkyvy či zvyšovat samotnou atraktivitu daných lokalit.
Podle developerských společností (37 %) má veřejný prostor a kvalita jeho provedení klíčový vliv na atraktivitu projektu pro zájemce o bydlení. Nadpoloviční většina (54 %) respondentů pak říká, že kvalita veřejného prostoru na atraktivitu projektu sice vliv má, ale při rozhodování zákazníka nejde o zásadní faktor. Pouze malé procento dotázaných (9 %) se domnívá, že tento faktor má na atraktivitu projektu minimální vliv.
Problematická komunikace mezi developery a obcemi
Investiční koncept chytrého a zeleného města volí developeři s dlouhodobým zájmem o zlepšení udržitelnosti výstavby a životního prostředí. Nadpoloviční většina (57 %) dotázaných developerů si myslí, že si takové projekty lépe najdou své investory, a 54 % jich je přesvědčeno, že chytré technologie a investice do modrozelené infrastruktury zvyšují hodnotu samotného developerského projektu.
Překvapivým zjištěním je, že necelá polovina dotázaných developerů označuje při realizaci chytrých a zelených měst za problematickou komunikaci mezi developery a obcemi, neboť nevidí plnou podporu a dostatečnou spolupráci ze strany místních úřadů a samospráv (43 %).
„Bytová výstavba ve městech stojí na investiční aktivitě soukromých developerů, proto je pro společnost důležité vědět, jak developeři uvažují, jak chtějí v metropolích zlepšit kvalitu života jejich obyvatel. Hlavní město Praha má svůj klimatický plán, v němž si dalo za cíl snížit emise CO2 o 45 % do roku 2030. Bez spolupráce developerů nebudou vznikající adaptační strategie měst na klimatickou změnu fungovat. Je proto velmi důležité, aby se podařilo najít společnou řeč mezi developerem a samosprávou města při plánování opatření ve veřejném prostoru,“ vysvětluje Michal Vacek, výkonný ředitel CEEC Research.
Chytrá a zelená města
Chytré město je takové, které využívá moderní technologie a digitalizaci pro zlepšení kvality života svých obyvatel. Sbírá data z různých senzorů a IoT zařízení, aby monitorovalo různé aspekty, jako jsou doprava, energetická účinnost, bezpečnost a kvalita ovzduší. Chytrá města se snaží optimalizovat dopravní systémy, což zahrnuje inteligentní dopravní světla, sdílenou mobilitu a podporu pro elektrická vozidla. Akcentují energetickou úspornost budov a infrastruktury, například pomocí energetického managementu a obnovitelných zdrojů energie.
Zelená města jsou investiční koncept, který klade důraz na ochranu životního prostředí a udržitelnost. Jsou spojena s investicemi do zelené infrastruktury, jako jsou parky, zahrady a stromy, které zlepšují kvalitu ovzduší a poskytují obyvatelům lepší místo pro život a odpočinek. Snaží se současně omezit emise skleníkových plynů podporou veřejné dopravy nebo cyklistických tras. Investují do energetické účinnosti v budovách. Kladou důraz na recyklaci a správu odpadů, což snižuje negativní dopady na životní prostředí.
Spojením těchto dvou konceptů, chytrých a zelených měst, mohou developeři ve spolupráci se samosprávami přispět ke vzniku městských částí, které budou ekologicky šetrné, energeticky efektivní, a zároveň nabízejí vysokou kvalitu života svým obyvatelům. Tyto trendy mají za cíl zlepšit život v městských oblastech a přispět k ochraně životního prostředí.
Realizace se může prodražit
Výzvou však zůstává realizační náročnost takových projektů a také údržba chytrých technologií a zelených opatření, která se může prodražit a způsobit finanční nedostupnost takového bydlení. Uvědomují si to i zástupci samospráv, kterým údržba veřejných prostranství a provoz technologií generuje mandatorní výdaje. „To nezmenšuje důležitost investování do kvality veřejného prostoru, která má významný vliv na atraktivitu a úspěch developerských projektů. Je třeba hledat rovnováhu mezi udržitelností, inovací a finanční efektivitou,“ dodává Michal Vacek.
Menší část dotázaných (17 %) je toho názoru, že překážkou k zařazení zelených prvků do developerských projektů může být nedostatek odborných znalostí nebo dostupných technologií. Necelé tři čtvrtiny dotázaných developerů (71 %) si myslí, že realizace chytrých technologií a údržba modrozelených prvků vyžaduje vysoké investiční náklady, což z jejich pohledu představuje největší problém. Budoucí zájemci o takové bydlení se budou rozhodovat, zda zaplatí na začátku sice větší finanční prostředky, ale získají za to vyšší životní komfort a nižší energetické a další provozní náklady na takové bydlení.