„Každý, kdo odchází z mé pracovny, ví jasně, na čem je,“ říká hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica. Někdejší několikanásobný mistr republiky a český reprezentant v karate, mluví otevřeně, nemá rád vytáčky a uhlazené diplomatické „tanečky“.
Text: Redakce
Foto: Archiv MSK
V politice lidé nejsou na takové jednání zvyklí, pro vás je však typické. Vyplácí se jednat na rovinu?
Naučilo mě to sportovní prostředí. Mám sport rád, protože se drží jasných pravidel, vyžaduje tvrdou přípravu a soustředění, učí disciplíně, patří k němu občas i sprosté slovo a hlavně férová hra. Být fér znamená být otevřený a říkat, co si myslím. I když to často není příjemné. Ale čistí to vzduch a všichni vědí, na čem jsou.
Dodnes v Havířově se svou ženou Janou vedete oddíl karate, který vychoval stovky mladých sportovců. Ke sportu vedete i své tři děti, jste velký sportovní fanda a stále aktivně sportujete. Sportovní akce a sport, ať už vrcholový nebo amatérský, finančně podporuje i Moravskoslezský kraj. Proč?
Díky velkým sportovním šampionátům, ať už jsou to nedávné hokejové mistrovství světa nebo atletická Zlatá tretra a další, se může region zviditelnit i za hranicemi našeho kraje a Česka. Tyto akce představí Moravskoslezský kraj návštěvníkům jako region, který nabízí nespočet volnočasových možností. Třeba si sportovní fanoušci kromě turnaje udělají výlet do okolí, uvidí, jak je u nás hezky, a příště se k nám vrátí s rodinou, přáteli nejen za sportem, ale i za krásnou přírodou a svéráznou atmosférou. Často totiž slýchám, že náš region je silný, dynamický, tvrdý, sebevědomý, týmový hráč. Stejně jako mnohé sporty.
Věřím také, že příval energie z fantastických soubojů špičkových sportovců může inspirovat diváky na tribunách i u televizních obrazovek. Byl bych rád, kdyby si řekli, že je nejvyšší čas vyměnit gauč a virtuální hry na počítači za hřiště nebo fitko – a po vzoru sportovních hvězd zvolili zdravější životní styl. Pohyb je život, prospívá všem. Proto také podporujeme nejrůznější sportovní oddíly a činnosti. Sport také učí lidi nejen vyhrávat, ale i prohrávat a překonávat těžkosti. A to je velmi důležité.
S jednou velkou těžkostí se váš kraj právě teď pere. Krach hutního gigantu, kterému nikdo z místních neřekne jinak než Nová huť, společnosti Liberty Ostrava…
Zaměstnanci Liberty Ostrava i návazných firem mají za sebou více než půl roku nejistoty. Všichni si přáli, aby situace v ostravské huti dopadla jinak než oznámením krachu. Lidé věřili planým slibům majitele, že výrobu zase nastartuje.
Velmi vlažný přístup české vlády, lépe řečeno její nečinnost, nás tak dostal do situace, kdy nezbývá než pasivně doufat, že se najde vhodný kupec, který výrobu oceli v Moravskoslezském kraji znovu nastartuje a zachová. Ze strany zejména ministerstva financí a ministerstva průmyslu a obchodu jde o značně nezodpovědný a nefér přístup. Přitom problém Liberty je tikající bombou, která může mít dalekosáhlé negativní důsledky. A co dělá vláda? Zatím nic. Jsem přesvědčen o tom, že krachující huť by po vzoru OKD měl převzít stát.
Model OKD, kdy stát převzal podnik ve složité situaci, stabilizoval ho a následně převedl na soukromé investory v ziskové a udržitelné podobě, může být úspěšně aplikován i v případě Liberty Ostrava. Převzetí podniku dočasně pod státní správu by nemělo být vnímáno jako poslední možnost, ale jako aktivní a konstruktivní krok v zájmu zajištění pracovních míst a stabilizace regionu. O tyto kroky jsem v dopise požádal ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu. Nabízí se tak nadějné řešení, jak zachránit v Česku integrovanou výrobu oceli, fabriku s kvalifikovanými a zkušenými zaměstnanci, která je v tomto oboru opravdu unikátní.
Kraj také nabídl zaměstnancům Liberty Ostrava finanční pomoc a poradenství. Byl o ně zájem?
Nabídli jsme zaměstnancům bezúročnou půjčku ve výši 25 tisíc korun. Tato půjčka a další poradenství by jim mohly pomoci zvládnout těžké období. Během tří týdnů nabídku využilo přes 600 lidí, vyplatili jsme přes 14 milionů korun.
Byl bych také rád, kdyby lidé vydrželi, překonali krizi a v huti zůstali. Většinou jde o zkušené a kvalifikované řemeslníky, pracovníky vyškolené ve specifickém oboru. Oni jsou to zlato, které podnik má. Bez nich žádný nový majitel výrobu oceli v Ostravě neobnoví a těžko bude hledat nové zaměstnance.
Dalším aktuálním tématem pro vás je nové nastavení rozpočtového určení daní (RUD). V čem je pro Moravskoslezský kraj nespravedlivé?
Nastavení RUD, které určuje, jaké finanční prostředky kraje obdrží například na financování krajských škol, nemocnic, sociálních služeb nebo třeba opravy silnic, výrazně znevýhodňuje Moravskoslezský kraj. Podle nového nastavení, pro které bohužel zvedla ruku i většina hejtmanů, bude náš kraj patřit k nejpostiženějším regionům v zemi.
Návrh předpokládá postupné dolití finančních prostředků v letech 2025 až 2027 ve výši 11,2 miliardy korun. Přes toto navýšení by náš kraj získal v roce 2027 poslední místo v přepočtu na jednoho obyvatele – necelých 10 tisíc korun. Třeba taková Vysočina by na jednoho obyvatele měla skoro dvakrát více – 19 tisíc. A to považuji za nepřípustné. Je to proti logice i slušnosti. Stejně nesmyslně jsou nastavena kritéria, která zcela absentují v oblasti poskytovaných zdravotnických a sociálních služeb. K nákladům na jednoho žáka je pak přiřazena váha 4 %, přestože skutečně vynakládané prostředky krajů se pohybují kolem 13 %. A to už nemluvím o kritériu počtu obcí, které zvýhodňuje kraje s nejvyšším počtem obcí, byť jsou to obce malé. Nesmyslné je také kritérium délky silnic, bez akceptace jejich šířek. Za nesystémové rovněž považujeme vyčlenění desetiny procenta z daňových příjmů pro kraje speciálně pro hlavní město Praha.
Celý návrh je intuitivní, bez provedení patřičné analýzy, což se pak odráží i v dopadu na náš kraj, který by v celkovém dopadu do daňových příjmů za roky 2025-2027 skončil na posledním místě. To by mohlo mít negativní dopad v podstatě na všechny oblasti našeho života. Nemůžeme dovolit, aby byla v našem kraji ohrožena kvalita vzdělávání, sociálních služeb nebo například zdravotnictví. Proto se silně proti novele zákona ohrazujeme.
Daří se vám do kraje získávat nové investice? Jakou roli v tom může pomoci například Moravskoslezské inovační centrum (MSIC)?
V Moravskoslezském kraji se nám podařilo nastartovat velmi dynamický proces, kdy se od těžkého průmyslu překláníme k nejmodernějším technologiím. Podporujeme inovace, odvážné vize i podnikání, a to nejrůznějšími konkrétními kroky. Nyní například aktivně čerpáme nebo se připravujeme na čerpání nemalých prostředků z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci.
MSIC Ostrava je pro nás v tomto významným partnerem, který malým a středním firmám z našeho kraje pomáhá rozvíjet se například v oblasti digitalizace či automatizace výroby nebo proniknout na mezinárodní trh. Za sedm let své existence MSIC takzvaně nakoplo několik desítek společností. Věřím, že další budou přibývat.
Zastavme se tedy podrobněji u transformace regionu. Ve vašem kraji se připravuje 13 strategických projektů, které usilují o financování z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci a od kterých si slibujete, že by mohly pomoci změnit vnímání regionu. V jaké jsou fázi?
Ze zmíněného fondu by kraj měl dostat něco okolo 18 miliard korun. A 13 strategických projektů je v různém stádiu příprav. Osm z nich už dostalo poslední razítko k financování.
Jako první ho získala Černá kostka, tedy nové sídlo Moravskoslezské vědecké knihovny, které bude zároveň Centrem digitalizace, vědy a vzdělávání. Na podzim začínáme stavět, hotovo bude v roce 2027. K dalším schváleným projektům patří třeba TPA – Inovační centrum pro transformaci vzdělávání, POHO Park Gabriela, Centrum veřejných energetiků, LERCO a TRAUTOM – Kompetence pro 21. století.
Existuje v rámci Moravskoslezského kraje nějaká ucelená koncepce, jak naložit s bývalými důlními a průmyslovými areály? Anebo se dělají pouze projekty dílčích lokalit, jako je POHO 2030 pro Karvinsko?
Budoucnost bývalých důlních či průmyslových areálů je zcela v kompetenci vlastníků těchto areálů a přilehlých pozemků. Nejvyšší koncentrace těchto lokalit je právě na Karvinsku, takzvaná pohornická krajina pokrývá plochu o rozloze 62 km2, proto se na toto území náš kraj zaměřil.
Z intenzivních jednání s majiteli pozemků, obcemi, vysokými školami a dalšími subjekty vznikl krajský program POHO2030, který se zabývá směrem, kudy by se rozvoj tohoto území měl vyvíjet tak, aby získalo novou náplň a aby se stalo vyhledávaným místem nejen pro lidi z Karvinska a jeho okolí, ale i pro podnikatele a výletníky.
Zároveň také Moravskoslezský kraj společně se státním podnikem DIAMO, Ministerstvem průmyslu a obchodu a krajskou akciovou společností MSID uzavřely v dubnu 2021 memorandum o spolupráci při transformaci území po ukončení těžby, které se zaměřuje i na využití důlních areálů. V podkladu memoranda byla zpracována řada studí podrobně mapující tyto areály a navrhující jejich možné využití. Studie byly zpracovány ve vzájemné spolupráci a byly rovněž projednány se stakeholdery v území. Z těchto studií vychází jednotlivé záměry, které se v těchto areálech připravují.
Moravskoslezský kraj nabízí mnoho historických i technických památek, zajímavých míst i akcí. Kam byste naše čtenáře teď v létě pozval?
Technické a industriální památky jsou pro náš region ikonické, odlišují nás od ostatních a jsme na ně pyšní. Takže se určitě přijeďte podívat, nikde jinde v Česku je neuvidíte. Myslím, že se nám daří na industriální historii stavět a některá dříve průmyslová místa oživovat a dávat jim nový obsah. Ty nejzajímavější technické památky propojuje virtuální stezka Technotrasa.
Jednou ze zastávek Technotrasy jsou známé Dolní Vítkovice, mimochodem nejnavštěvovanější turistický cíl v Moravskoslezském kraji za uplynulých několik let. Podle statistiky Czech Tourismu jsou Dolní Vítkovice zároveň pátým nejvyhledávanějším místem v tuzemsku. Za pozornost stojí také ostravský Landek Park, uhelné a břidlicové doly, jedinečné mlýny nebo osoblažská úzkokolejka.
Jak budete léto trávit vy? Chystáte se na dovolenou?
Letošní léto bude pro mě hlavně pracovní. Ale co si vzít určitě nenechám, je bezvadný týdenní tábor s malými karatisty na Osoblažsku. Pořádáme ho každý rok a ani letos to nebude jinak.
***
Ing. Josef Bělica, MBA, hejtman Moravskoslezského kraje
Absolvoval Fakultu strojní Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, vystudoval také trenérství na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Sport má v jeho životě důležité místo. Několik let se aktivně věnoval karate, ve kterém se stal mnohonásobným mistrem republiky. V této disciplíně Českou republiku deset let reprezentoval. Dodnes v Havířově vede spolu s manželkou oddíl karate, který vychoval stovky mladých sportovců.
Do politiky vstoupil v roce 2013 jako člen hnutí ANO 2011. Od roku 2014 je členem Zastupitelstva města Havířova, havířovským primátorem byl zvolen v roce 2018. Zastupitelský mandát v Moravskoslezském kraji získal roku 2016, poslancem Poslanecké sněmovny se stal v roce 2017. Dne 3. dubna 2024 byl zvolen hejtmanem Moravskoslezského kraje.
Narodil se 16. července 1978 v Havířově, kde žije se svou rodinou. S manželkou Janou vychovává tři děti.
