TotalService

Obavy o data jsou na místě i mimo dobu války

Dnešní IT infrastruktura v soukromém i veřejném sektoru je natolik složitá, že žádný větší projekt se neobejde bez systémové integrace. Ta slouží k propojování více aplikací, systémů a zdrojů do jednoho komplexního řešení. Mnohaleté zkušenosti s tím má Martin Silvička, nový ředitel společnosti Ness Czech, která má se v tomto oboru pohybuje tři desítky let a mezi jejíž zákazníky patří například O2 Czech Republic, Komerční Banka či ČÚZK.

Co si představit pod pojmem systémový integrátor?

Rolí systémového integrátora je propojení různých aplikací do jednoho funkčního celku, jde tedy o integraci systému složeného z více různých komponent. Pokud se jedná o vytvoření webu pro malou firmu, tak tam není role systémového integrátora potřeba. Ale při komplexním návrhu řešení v segmentu velkých organizací je systémový integrátor zcela zásadní. Systémová integrace má několik úrovní. Datová integrace kombinuje data z různých zdrojů do sjednoceného pohledu. Procesní integrace propojuje podnikové procesy do logických a funkčních celků, přičemž se na jejich vykonávání postupně mohou podílet různé části řešení. Díky integraci uživatelského rozhraní získá uživatel jedno rozhraní pro ovládání více aplikací, takže ani nepozná, že se nejedná o jediný systém.

Je role systémového integrátora specifická? Liší se od jiných dodavatelů IT řešení?

Velký a úspěšný systémový integrátor se od firem, které se specializují na některé produkty či obory, odlišuje v záběru, tedy ve zkušenostech s velkým množstvím technologií, které jsou pro správný návrh komplexního řešení nezbytné. Musí sledovat nejnovější technologie a ve vhodné míře je využívat při návrhu projektů. Současně by měl umět využívat tyto znalosti při modernizaci starších systémů tak, aby byl zajištěn provoz systémů a tím i byznys zákazníka. Samozřejmostí je také udržování znalostí starších technologií, ne každý zákazník chce přecházet na nová řešení. Záběr systémového integrátora je tedy opravdu široký. Specifické součásti celkového řešení sice mohou být realizovány prostřednictvím subdodavatelů, za kvalitu a funkčnost celku pak ale ručí právě firma, jako je ta naše.

Důležité jsou tedy znalosti a know-how?

Ano, přesně tak – znalosti, know-how a zkušenosti. Aby mohl systémový integrátor obstát, musí neustále investovat do rozvoje lidí a do výzkumu a vývoje nových možností a přístupů. Zákazník pak musí být schopen správně vyhodnotit, kde jsou možnosti interního týmu a kde je již hranice, kde je efektivnější využít služeb systémového integrátora a zároveň vybrat takovou firmu, která má opravdu znalosti a zkušenosti, které pro daný obor jsou potřeba.

Podle čeho tedy vybírat systémového integrátora?

Aby mohl být systémový integrátor pro zákazníka odpovídajícím partnerem, měl by disponovat referencemi v oboru a mít experty, kteří mají potřebné zkušenosti, ideálně u tohoto konkrétního zákazníka. V IT projektech obecně by se nemělo stávat, že se dodavatel při výběrových řízeních prokazuje referencemi, u nichž už ve skutečnosti nemá žádné know-how, protože mu v mezičase všichni odborníci, kteří se na projektu podíleli, odešli. V oboru systémové integrace hrají reference a zkušený tým ještě důležitější roli než u jiných IT projektů, které často bývají mnohem jednodušší a jsou postavené na jediné podnikové aplikaci, a ne na kombinaci více systémů do jediného funkčního celku s pomocí know-how a odborných zkušeností.

Proměnil se během vaší kariéry pohled zákazníků na velké IT projekty, na jejich nutnost, přínosy a výši investic?

Rozhodně se proměnil a v některých ohledech dost zásadně. Samozřejmě to souvisí s celkovou změnou k přístupu k informačním technologiím ve velkých podnicích. Řekl bych, že u velkých projektů zákazníci nejdříve zvažují systematičnost a udržitelnost řešení dodávaného projektem a pak řeší, zda si vytvoří vlastní tým, se kterým sice budou riskovat částečnou nezkušenost nebo nesehranost, ale do budoucna získají zkušené lidi pro další rozvoj, anebo si nechají dodat řešení na klíč od zkušeného partnera s ověřenými referencemi a garancí závazků daných společnou smlouvou. Myslím, že historicky volili manažeři ve velkých podnicích bezpečnou cestu, i za cenu krátkodobě vyšších nákladů, zatímco v současné době se často nebojí převzít riziko na sebe. A to i přesto, že na trhu až kriticky chybí IT experti. Během posledních deseti let došlo k zásadnímu promíchání lidí mezi systémovými integrátory a jejich zákazníky v IT odděleních. To vedlo ke změně poptávek na trhu a spousta zákazníků v privátním i veřejném sektoru již dnes má vlastní IT sekce na úrovni znalostí systémového integrátora specializovaného na jejich obor. Samozřejmě to přináší i mnoho problémů a v různých vlnách od tohoto modelu zákazníci ustupují a znovu se k němu vracejí.

Liší se to nějak dle oborů?

Ano, liší se to podle oborů i podle velikosti firmy. Všeobecně společnosti, jejichž IT oddělení je připravené řídit a dodávat velké projekty, je logicky směřováno k jejich dodávání ve větší míře než výrobní firma, která správně vnímá potřebu digitalizace, nicméně vlastními silami není schopna IT projekt realizovat. Ve státním sektoru se také přístup mění a existuje mnoho aktivit vedoucích k zajištění IT projektů vlastními silami. Nicméně opakující se změny ve strategiích a prioritách způsobují, že na velké a klíčové projekty, které mají být dodány v přesně definovaném termínu, zvolí většinou úřad cestu zakázky na klíč, s garancí dodávky pod přísnými sankcemi za nedodržení dohodnutých podmínek.

Co v oblasti IT firmy v současné době nejvíce řeší?

Investiční strategie a priority u mnoha firem velmi ovlivnila pandemie. Na jedné straně zrychlila poptávku po maximální digitalizaci procesů, od čehož firmy očekávají zefektivnění předmětu své činnosti a tím pochopitelně zvýšení konkurenceschopnosti a ziskovosti společnosti, zároveň ale v mnoha případech omezila některé plánované projekty, včetně těch z oblasti informačních technologií. Válka na Ukrajině zase zaměřila pozornost na bezpečnost. Ovšem řekl bych, že ze všeho nejvíce aktuálně firmy řeší již zmíněný nedostatek odborníků na IT. A to přispívá k rostoucímu zájmu o outsourcing.

Mají kvůli válce tedy firmy zvýšené obavy o svá data?

Firmy by měly mít obavu o svá data i mimo dobu války, ale samozřejmě současná situace tuto potřebu ještě podtrhuje. Námi dodávané systémy jsou zabezpečené dlouhodobě, a proto žádné zásadní změny provádět nemusíme. Na některých projektech jsme přesto posílili úroveň zabezpečení, abychom ještě více snížili riziko napadení systémů. Naším standardem jsou návrhy řešení, ve kterých klademe na aspekt bezpečnosti a její dlouhodobý rozvoj vysokou důležitost.

Zmiňujete outsourcing, o co je v této oblasti největší poptávka?

Poptávka je odlišná v oblastech projektů a bodyshopu, neboli dodávek lidí. V projektech se jedná především o ucelená specifická řešení, která jsou vyzkoušená a fungují v podobných podnicích. V bodyshopu je velice různorodá poptávka, ale všeobecně se dá říct, že převažuje zájem o zkušenosti s novými technologiemi a cloudovými službami.

Nedostatek IT pracovníků a jejich požadavky řeší doslova všechny organizace, nejenom IT společnosti. Jaký je váš recept na úspěch, tedy jak získat a udržet si kvalifikované IT odborníky?

Nabídkou benefitů a platovými podmínkami jsme srovnatelní s našimi konkurenty na trhu. Čím se dokážeme odlišit jsou tři oblasti – dlouhodobě pracujeme s talenty a zajišťujeme kontinuální rozvoj v každé roli, dokážeme získat zajímavé rozsáhlé projekty a v neposlední řadě se věnujeme novým technologickým trendům a směrům, které systematicky zapracováváme do našich řešení.