Využívání letecké dopravy je tradičně spojováno s vysokou spotřebou energie a značnou uhlíkovou stopou. Stále více letišť po celém světě nachází řešení v solárních elektrárnách, které jim pomáhají snižovat jak negativní dopad na životní prostředí, tak provozní náklady.
Text: Redakce
Foto: Greenbuddies, archiv redakce
Letiště disponují rozsáhlými nevyužitými plochami a střechami, které jsou pro instalaci solárních panelů ideální. V České republice se k tomuto trendu připojilo letiště Václava Havla nebo malé letiště s leteckým muzeem v Točné.
Praha Ruzyně
Letiště Václava Havla v Praze se přidává ke světovým letištím a od roku 2023 instaluje ve svém areálu fotovoltaické panely. Solární energie již napájí Terminál 3 a cargo terminál Menzies. Další fotovoltaické elektrárny jsou plánovány i na ostatních budovách letiště, nyní se připravuje na parkingu C.
Vyrobená elektřina je určena pro vlastní spotřebu objektů. Letiště si vytyčilo cíl uhlíkové neutrality do šesti let a k jeho naplnění pomáhá právě fotovoltaika.
Praha Točná
Solární panely se budou brzy nacházet i na střeše hangáru letištního muzea v Točné na okraji Prahy – menší elektrárna zde v současné době právě vzniká. Vyrobenou elektřinu tu spotřebují na provoz muzea, kde jeho majitel Ivo Lukačovič shromažďuje historická letadla v letuschopném provozu.
Zajímavostí při stavbě fotovoltaiky je řešení odlehčených panelů i nosníků, a to při přísném dodržování požárních předpisů, protože muzejní hangár je vyrobený pouze z ocelové konstrukce s dřevěným opláštěním fasády, aby si zachoval historický ráz. Majiteli velmi záleží na tom, aby fotovoltaika na střeše nepůsobila rušivě, a solární panely tak naruší vzhled letiště minimálně.
Největším lákadlem muzea je pro návštěvníky Baťova legendární Elektra, se kterou proslulý zlínský podnikatel v roce 1937 obletěl svět. Točná má pro vzlétání a přistávání letadel – nejen těch historických – k dispozici 870 metrů dlouhou dráhu, kterou využívají i letadla soukromá.
Kóčin
Toto jihoindické letiště se už navždy zapsalo do dějin jako letiště, které je jako první na světě plně poháněno solární energií, a je tudíž energeticky soběstačné. Stalo se tak v roce 2015, kdy zde na zemi přibyl 12MW solární park tvořený 40 tisíci solárními panely. Projekt dlouhodobě inspiruje i v zahraničí, odkud se do Kóčinu sjíždějí delegace, aby podobný projekt realizovali ve svých zemích.
Vídeň
Mezinárodní letiště ve Vídni jde co do snižování uhlíkových emisí příkladem. Od roku 2023 se může pochlubit uhlíkově neutrálním provozem, na kterém se podílí osm fotovoltaik. Ta největší z nich je zároveň druhou největší FVE v Rakousku vůbec. Tvoří ji 55 tisíc panelů a elektřina, kterou moduly vyprodukují, pokrývá zhruba třetinu celkové spotřeby letiště za rok. Objem vyrobené energie je tak velký, že by pokryl průměrnou roční spotřebu až sedmi tisíc domácností.
Melbourne
Nulových emisí by do roku 2025 chtěli dosáhnout na letišti v australském Melbourne. K tomu má výrazně dopomoci pozemní solární elektrárna o výkonu 12 MW, kterou zde spustili v roce 2021. S rozlohou 16 hektarů jde o největší solární instalaci napříč všemi australskými letišti.
Atény
Do udržitelného provozu investovali i na mezinárodním letišti v Aténách, kde byl v roce 2023 otevřen 16MW fotovoltaický park. Ten produkuje přibližně 45 % elektřiny z celkové roční spotřeby letištní společnosti. V současné době má aténské letiště spojení se 172 vnitrostátními a mezinárodními destinacemi a řadí se mezi 25 předních evropských letišť.
***
Potenciál solárních carportů
Další potenciál pro fotovoltaiku nabízejí i velké plochy parkovišť, které má nejenom každé letiště. Ty se dají přeměňovat na takzvané solární carporty. Parkovací plochy tak dostávají zcela nový, dvojí rozměr. Pro provozovatele je to výroba zelené energie ze solárních panelů, snížení uhlíkové stopy a podpoření image udržitelnosti, pro parkující ochrana vozidla před nepříznivým počasím a možnost nabíjet elektromobil přímo na místě.
Ve Francii a v některých německých spolkových zemích už povinnost osadit parkoviště solárními panely vyplývá ze zákona, takže poptávka raketově roste. V Česku tak lze obdobný boom solárních zastřešených parkovacích ploch brzy očekávat. Už nyní se začíná zvyšovat poptávka především ze strany mezinárodních obchodních řetězců, které znají situaci z evropských států a vědí, že je pro ně zřízení carportů všestranně výhodné. Je to například Albert, Penny Market či Lidl, kteří v tuzemsku zastřešení svých parkovišť pomocí solárních panelů začínají řešit. Solárními carporty se zabývá i ČEZ. Jeden z prvních českých projektů stojí v areálu jaderné elektrárny v Dukovanech. Tam je nově využita i spodní strana panelů. Díky odrazu světla od zaparkovaných aut vyrábějí tyto typy panelů až o 25 % čisté elektřiny více v porovnání s těmi běžně užívanými.
I díky nárůstu elektromobilů je třeba se na rozvoj nabíjecí infrastruktury zaměřit. V současnosti je v Česku jen něco přes 2300 veřejných dobíjecích stanic. A jsou to právě solární carporty, které mohou být tím správným řešením.