Podávat zprávy o udržitelnosti obchodního modelu, jehož cílem je transparentnost podniku v oblasti životního prostředí, firemní společenské odpovědnosti a strategického podnikového řízení, musí v Česku od roku 2018 několik desítek velkých českých společností. Nová evropská směrnice CSRD, která nabývá platnosti již tento rok, se postupně dotkne přibližně tisícovky dalších firem včetně malých a středních podniků. Mnohé z nich o tom však podle šetření Hospodářské komory ani netuší.
Text: Jana Chuchvalcová
Foto: Shutterstock
ESG strategie, která zahrnuje faktory environmentálního, sociálního a správního řízení, se stává klíčovým prvkem firemního rozhodování. Firmy si stále více uvědomují význam integrování těchto faktorů do svých strategií. Nová směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) však mění pravidla toho, jaké firmy jsou povinny zveřejňovat ESG data.
Zpráva o nefinančním reportingu bude muset být nově zveřejňována společně s výroční zprávou společnosti. Firmy ve zprávě budou muset popsat svou obchodní činnost a její dopad na všechny ESG aspekty podnikání. Zároveň popíšou i konkrétní kroky a opatření, které v oblasti ESG podnikají i hlavní rizika spojená s touto oblastí.
Nefinanční reporting o udržitelnosti zasáhne téměř všechny firmy
Od letošního roku se nefinanční ESG reporting týká firem kotovaných na burze a podniků s 500 a více zaměstnanci jako doposud. Příští rok se však bude tato povinnost vztahovat na všechny společnosti, splňující alespoň dvě z těchto tří kritérií – společnost má více než 250 zaměstnanců, její čistý obrat činí minimálně 1 miliardu korun, anebo vlastní aktiva v rozvaze za více než 500 milionů korun. Pokud je firma součástí nadnárodní firmy, může report vydat v rámci skupiny.
V praxi ale dopadne nová povinnost na daleko více firem. Banky, které už reporting na základě dobrovolnosti nebo skupinové regulatoriky odevzdávají, budou kvůli financování po firemních klientech chtít data v podobném detailu jako ta pro nefinanční reporting dle CSRD. Analogickou skupinou jsou velké průmyslové firmy v čele s automobilkami, které budou chtít po svých dodavatelích vyplněný dodavatelský dotazník, obsahující nefinanční data včetně uhlíkové stopy materiálů a součástek. U nich přichází první na řadu dodavatelé pracující s materiály, jako jsou ocel, hliník, sklo apod.
Povinnost podávat zprávu o udržitelnosti obchodního modelu se tak nebude týkat jen velkých podniků – k jejímu sestavení totiž budou potřebovat informace také od malých a středních podniků nebo OSVČ, pokud jsou součástí jejich dodavatelského řetězce. Nové povinnosti by se proto měly propisovat do obchodních smluv s dodavateli a obchodními partnery. Proto i střední a malé společnosti již otázku ESG řeší, ale většinou hledají specializované firmy, které by jim s tím pomohly.
České firmy také často nejsou připraveny věnovat reportingu potřebné kapacity. Problémem pak nejsou jen chybějící data například k uhlíkové stopě, ale také informace, které sice firma k dispozici má, ale nejsou podchyceny a zpracovány pro externí reporting.
ESG nejsou jen solární panely či tepelné čerpadlo
V souvislosti s ESG se nejčastěji mluví o udržitelnosti. České firmy proto postupně implementují technologie a strategie, které směřují k udržitelnějšímu a ekologičtějšímu podnikání. Patří k nim monitoring spotřeby energií a inteligentní řízení budov včetně vzdáleného řízení, renovace budov a modernizace infrastruktury, například vytápění, chlazení či osvětlení, využívání obnovitelných zdrojů, především instalace fotovoltaik, elektromobilita a další.
Do ESG reportu je možné vykázat také hodnoty o firemním snížení emisí CO2, čemuž může pomoct instalace systému zpětného získávání tepla neboli heat recovery, který využívá toho, že emise odnášejí velké množství energie s potenciálem k dalšímu využití. Ztráta energie ze spalin či jiného tepelného procesu je obvykle kolem 15 až 20 %. Se systémem zpětného získávání tepla od exodraftu může být obnoveno až 95 % tepla. Existuje tak zde potenciál snížení spotřeby paliva o 12 až 16 % a redukce emisí CO2.
Udržitelnější podnikání může zajistit i dnes již celkem rozšířená instalace solárních panelů. Podniky často instalují na střechách svých výrobních nebo skladovacích hal. Kromě solárních panelů některé zateplují budovy nebo staví haly v pasivním standardu, využívají geotermální vrty a tepelná čerpadla nebo investují do úspor ve spotřebě vstupních materiálů a snížení tvorby odpadních materiálů.
ESG nesouvisí pouze s životním prostředím
Součástí nefinančního reportu je i společenský faktor (písmeno S v rámci zkratky ESG). Zde je zásadní důraz na sociální odpovědnost, důraz na rozmanitost, diverzitu a inkluzi, rovné příležitosti a spravedlivé pracovní podmínky. Spadá sem také třeba podpora zaměstnávání lidí se zdravotním postižením.
Posledním bodem je i hodnocení vedení společnosti (v angličtině G neboli governance). V něm se zohledňuje dohled nad fungováním firmy, celkový přístup managementu či transparentnost směrem k akcionářům. S tím souvisí také informace o transparentnosti v majetkové struktuře a placení daní, implementace protikorupčního kodexu a lobbingu či diverzitě a složení představenstva a managementu.
***
Firmy řeší problémy s dostupností dat pro nefinanční reporting
Téměř dvě třetiny evropských firem jsou přesvědčeny o tom, že budou schopny splnit pravidla tzv. nefinančního reportingu. Zároveň si ale uvědomují řadu překážek, jako je nedostatek kvalitních interních dat, nekomplexní informace ze strany obchodních partnerů či velké vytížení vlastních zaměstnanců reportingem, vyplývá ze studie PwC 2024 Global CSRD Survey.
* 63 % firem si je jistých, že novou legislativu budou splňovat.
* Pro 59 % je největší nejistotou kvalita a dostatečnost zveřejňovaných dat.
* Pouze 20 % z těch firem, kterých se týká první vlna reportingu, již zvládla prověřit dostupnost požadovaných dat.
* Za největší pozitiva označují manažeři společností lepší vztahy s obchodními partnery, podporu životního prostředí i snížení rizik.