Kyberbezpečnost jako investice do růstu

Týká se to každé firmy, která využívá internet k podnikání. Ať už jste finančním ředitelem velké korporace či ředitel středně velké firmy nebo startupu, bezpečnost by pro vás měla být na prvním místě bez ohledu na to, jak složitá a komplikovaná může vaše IT infrastruktura být. Jenže držet krok s objemem a rostoucím počtem útoků, zatímco se snažíte růst a škálovat v online světě, není jednoduché.

Text: Tomáš Kvasňovský, Integrity Software

Foto: Shutterstock

Vyžaduje to robustní bezpečnostní strategii, která je flexibilní, proaktivní a zároveň umožňuje v reálném čase reagovat na nové hrozby, které se však dovedou čím dál lépe maskovat. Jak tedy poznáte, že je vaše společnost v ohrožení? Jak vám může v kyberbezpečnostní audit pomoci s vaší strategií a proč cloud může výrazně zlepšit ochranu i v prostředí on-premise?

Rostoucí složitost řízení rizik

Abyste mohli s digitálním podnikáním růst, musíte na internetu fungovat rychle a efektivně. Digitalizace je dnes v podstatě předpokladem vaší konkurenceschopnosti. Bezpečnostní opatření by vám to neměla komplikovat, ale naopak by měla vaše firemní cíle a operace podporovat. Realitou však zůstává, že mnoho firem vnímá bezpečnost pouze jako náklad – ne jako investici, která podpoří jejich byznysové cíle a důvěru zákazníků.

Demotivující může být i fakt, že i když některé společnosti do bezpečnosti investují a dokážou odrazit 9 z 10 útoků, ten jeden úspěšný pro ně stále představuje existenční riziko. Zmíněné útoky jako DDoS, které zahlcují webové aplikace falešnými požadavky, nebo zneužití tzv. zero-day zranitelností během mála desítek minut po jejich odhalení, mají potenciál firmu zcela vyřadit z provozu.

České společnosti přitom čelí v průměru více než dvěma tisícům kybernetických útoků týdně – což je více než evropský průměr. Kyberzločinci navíc stále častěji využívají automatizované nástroje, které jim umožňují spustit útok i bez pokročilých znalostí. Mnohé organizace však na tuto hrozbu reagují teprve až ve chvíli, kdy čelí škodám. Jejich kybernetická strategie bývá nekompletní, spoléhá na zastaralé technologie, a co je ještě horší, postrádá jasně definované procesy či dokumentaci. Globální situace přitom není o nic lepší. Pouze 2 % firem na celém světě mají zavedenou komplexní strategii kybernetické odolnosti.

Firmy se potýkají s rostoucí složitostí řízení rizik, zejména při zavádění hybridních pracovních režimů, vývoji nových digitálních aplikací nebo nasazování AI. Mnoho organizací se topí v nepřehledném množství bezpečnostních nástrojů, jejichž nevýhodou jsou mezery ve viditelnosti, přetížení výstrahami a falešné poplachy. A k tomu zastaralé přístupy k zabezpečení API předpokládají, že většina provozu na internetu není škodlivá. Jak za takových okolností můžete poznat, že vaše společnost čelí kybernetické hrozbě?

Když všechno běží nesnesitelně pomalu

Existuje několik varovných signálů, které mohou naznačovat, že je firma v ohrožení. Jde například o výrazný pokles výkonu sítě, k němuž může dojít v důsledku DDoS útoku, kdy se útočníci snaží zahlcením provozu znepřístupnit síťové zdroje. Kvůli tomu pak server nedokáže dostatečně rychle reagovat na požadavky uživatelů, což vede k jejich frustraci a odchodu ještě před načtením stránky.

Pokud počítače běží nesnesitelně pomalu, může jít o signál toho, že se nějaký virus v systému snaží replikovat, infikovat další části systému či spouštět škodlivé programy, jako je těžba kryptoměn. Jestliže programy, které často používáte, náhle přestanou fungovat, možná virus právě poškodil nebo smazal některé z vašich nezbytných souborů. Za neobvyklým restartováním nebo pády počítače rovněž může stát škodlivý kód, který přistupuje k paměti systému.

Dalšími varovnými signály jsou neobvyklá chybová hlášení, která jste nikdy předtím neviděli, exponenciální nárůst vyskakovacích reklam nebo když se na ploše či v systémových složkách objevují zvláštní soubory, které jste sami nevytvořili ani nestáhli. Změny velikosti písma ve webovém prohlížeči, změna výchozího jazyka bez vašeho vědomí či přesměrování na neznámé webové stránky jsou dalšími příznaky možného napadení. Tyto subtilní projevy přitom lze snadno přehlédnout.

Kdy pomůže audit?

Dá se říct, že vždy. Audit kybernetické bezpečnosti je komplexní proces, který pomůže odhalit méně nápadné zranitelnosti infrastruktury. Začíná plánováním a vymezením rozsahu, kdy auditor analyzuje IT prostředí firmy, její cíle a rizika. Následuje shromažďování dat prostřednictvím hodnocení rizik, skenování zranitelností a penetračního testování. Tyto kroky pomáhají identifikovat slabiny v aplikacích nebo procesech, a zároveň upozornit na nenápadné příznaky problémů, jako je zmíněný pokles výkonu sítě nebo přítomnost škodlivého softwaru.

Klíčovou částí auditu je vyhodnocení účinnosti stávajících bezpečnostních opatření a přezkoumání shromážděných dat. Na základě toho pak auditor připraví zprávu s konkrétními doporučeními, která firma může implementovat.

S cloudem proti cloudu

V kybernetické bezpečnosti mají v posledních letech zásadní roli také cloudová řešení. Ta ale zároveň někde otevřely dveře novým hrozbám, podobně jako AI zrychluje práci, ale i tvorbu a šíření malwaru. Platformy jako SaaS, streamingové služby či cloudová datová úložiště usnadňují podnikům správu, umožňují flexibilitu a škálování. Pokud však nejsou nakonfigurovány správně, lze je snadno zneužít. Špatně nastavené přístupové kontroly či neaktualizované systémy k narušení bezpečnosti bohatě stačí. To však neznamená, že cloudová infrastruktura musí být nutným rizikem – naopak, cloudové bezpečnostní platformy dokážou tyto hrozby efektivně zvládnout.

Jedním z hlavních přínosů cloudových bezpečnostních řešení je real-time monitoring dat. Díky rozsáhlé síti datových center rozmístěných po celém světě mohou tyto platformy sbírat a analyzovat aktuální data o kyberútocích, což umožňuje rychlejší identifikaci a zmírnění nových hrozeb. Cloudové bezpečnostní služby se přitom neomezují jen na cloudová prostředí, ale lze je aplikovat i na on-premise infrastruktury. Díky tomu mohou firmy konsolidovat svou kybernetickou strategii a zlepšit ochranu bez ohledu na svou velikost či technologické zázemí.

Eliminace potřeby investic do fyzických datových center, serverů nebo specializovaných IT týmů snižuje kapitálové výdaje, zatímco odpovědnost za aktualizace a údržbu systémů přebírá poskytovatel cloudu. To znamená nižší provozní náklady a větší prostor pro zaměření na klíčové obchodní priority.

Hybridní cloud pak nabízí ideální kompromis – umožňuje firmám zachovat část vlastní infrastruktury, zatímco citlivější nebo náročnější aplikace provozují ve veřejném cloudu. Tento přístup zajišťuje maximální flexibilitu, bezpečnost a efektivní alokaci zdrojů v dynamickém digitálním prostředí, v němž dnes už nikdo nechce zbytečně riskovat.