Pandemie covid-19 měla poměrně velký dopad na fungování společností. Nábor zaměstnanců i rozvržení pracovní doby se pro mnoho firem stalo obtížnější než dříve. Aby se přizpůsobily nastalým změnám, musely změnit způsob plánování pracovních sil. Nové postupy se často osvědčily a firmy u nich již zůstanou.
Pro některé společnosti znamenala pandemie zkušenost, kvůli které byly nuceny přehodnotit dlouhodobou strategii řízení lidských zdrojů. Mnozí zaměstnavatelé na základě nabytých poznatků plánují v této oblasti trvalé změny. Chtějí se soustředit na volbu jiného systému pracovní doby i jejího rozvržení. Není pochyb, že pokud se v budoucnu objeví nová vlna pandemie, budou společnosti již lépe připraveny a schopny se se s ní účinněji vypořádat.
„I když pandemie s mnoha firmami zamávala, hodně z nich díky ní získalo úplně novou zkušenost a jiný pohled na plánování pracovních sil. Zjistily, že změnit zaběhnutá pravidla může vést k větší spokojenosti zaměstnanců a má vliv na jejich pracovní nasazení, což se podepíše i na kvalitě odvedené práce. Věřím, že většina firem u změn, které se možná zprvu zdály jen přechodné, již zůstane,“ říká Roman Urban ze společnosti Déhora, která se zabývá plánováním pracovních sil ve směnných provozech.
Během pandemie získaly společnosti nové zkušenosti s náborem, rotací i spokojeností zaměstnanců. Průzkum, který provedla společnost Déhora v Polsku, ukázal, že pokud pandemie ovlivnila nábor zaměstnanců, byl dopad spíše negativní. Více než třetina společností totiž uvedla, že pandemie bránila náboru nových zaměstnanců. S absencí pracovní síly se muselo vyrovnat během pandemie mnoho společností, hlavně kvůli zvýšené nemocnosti a absencím způsobeným karanténou. V tomto ohledu byly více zasažené podniky, které fungují ve směnném režimu a je pro ně náročnější zajistit potřebný počet kvalifikovaných zaměstnanců na jednotlivé směny. Podle údajů Déhory u našich polských sousedů bylo pro více než tři čtvrtiny těchto společností mnohem obtížnější rozvrhnout pracovní dobu svým zaměstnancům v porovnání s dobou před vypuknutím pandemie.
Z poznatků polské Déhory vyplývá, že mezi přijatá opatření, která zlepšila plánování pracovní doby, patřila nejčastěji větší flexibilita spojená s místem výkonu práce, lepší worklife balance a možnost, aby si zaměstnanci sami organizovali pracovní dobu a rozvrhli si ji tak, aby vyhovovala jejich potřebám. Současná situace ve firmách ukazuje, že přístup k práci je ze strany zaměstnavatelů i zaměstnanců jiný než dříve a v důsledku zkušeností získaných v souvislosti s pandemií hodlají změnit způsob plánování pracovní doby již natrvalo. Některé firmy plánují spojit počet odpracovaných směn s nějakou formou odměny, část podniků zvažuje nastavení jiné pracovní doby a její délky. Několik společností v průzkumu také uvedlo, že hodlají umožnit zaměstnancům, aby měli větší vliv na svůj pracovní rozvrh.