Svět se změnil a optimální portfolio do dalších let je proto více diverzifikované sektorově i regionálně, a to i z pohledu aktiv. A také méně vystavené americkým aktivům, především dluhopisům.
Text: Timur Barotov, analytik BH Securities
Foto: Freepik
Svět se od roku 2020 razantně změnil, ale částečně i díky kumulaci změn, které probíhaly ještě před nástupem pandemie a pouze čekaly na svojí manifestaci. Inflace, kterou se na západě snažili po více než dekádu nastartovat, se nyní vymyká kontrole. Zajeté konstrukty investičních portfolií z poslední dekády tak zřejmě již nebudou pro následující léta aktuální.
Inflace bude strukturálně vyšší
Inflace bude v několika dalších letech zřejmě strukturálně vyšší, což je faktor, který výrazně mění strukturu optimálního investičního portfolia. Vztahy Západu s Čínou, Ruskem a spřízněnými státy Asie se vyostřily a rivalita bude dlouho bránit v efektivní spolupráci těchto regionů (obzvlášť Čína vs. USA).
To vede k reorganizaci a diverzifikaci dodavatelských řetězců západních společností mimo Čínu. Ovšem Čína má zdaleka nejefektivnější výrobní infrastrukturu s relativně levnou pracovní silou, je tedy skutečně tím nejlepším místem pro outsourcing. Diverzifikace dodavatelských řetězců do méně efektivních zemí s horší infrastrukturou a dražší pracovní silou tak bude mít v příštích letech inflační vliv na západní ekonomiky.
Umělá inteligence a zbrojení mění svět
Inovace vedou k rychlému rozvoji technologií a umělé inteligence, od níž se (právem) očekává, že časem změní svět, podobně jako příchod internetu. Reorganizace dodavatelských řetězců, změna klimatu a rostoucí energetická náročnost technologických inovací vyžaduje nákladné renovace v oblasti veřejné infrastruktury. USA a EU v dalších letech výrazně zvýší investice do státní infrastruktury (zelená energetika, rozvodová síť, komodity, deglobalizace). Státní fiskální politika tak přebere otěže soukromého sektoru a bude více určovat, kam budou směřovat investice. V tomto období část ekonomiky pod správou státu bude růst na úkor soukromého sektoru.
Také hrozí že se rozhoří obchodní a konvenční války. Je jedno, kdo bude nakonec zvolen v listopadových volbách v USA (Trump vs. Biden), jistý je tvrdší přístup vůči Číně a zhoršení podmínek mezinárodního obchodu. To je totiž jediné téma, na němž se výjimečně obě strany v americkém kongresu shodnou – Čína je hrozbou pro USA.
Rozhořel se též trend ve zbrojení, kdy jsou takřka všechny země nuceny okolnostmi zvýšit rozpočet na obranu. To se často děje taktéž v režii státu a vyžaduje to větší státní deficit a vyšší zdanění spolu s investicemi do infrastruktury. Povede to ke zvětšující se státní ekonomice.
Kvůli zhoršeným mezinárodním vztahům si musí západní státy zajistit potřebné komodity jiným než dosavadním způsobem. Jde o další faktor, který povede ke zdražení komodit, ať už potřebou nových investic do těžby, nebo reorganizací dodavatelského a zpracovatelského řetězce.
Vysoké investice do AI
Je třeba také vypíchnout vysokou míru investic společností do rozvoje umělé inteligence. Největší americké korporace musí nově mezi sebou soupeřit na poli AI v době, kdy potřebný hardware k rozvoji této technologie je vysoce naceněný kvůli vysoké poptávce a (zatím) nestíhající nabídce. Ovšem návratnost této investice je posunuta v čase dopředu. Ačkoli již investice probíhají, skutečné ekonomické přínosy svět pocítí až za několik let.
Shrnuto, narušení mezinárodních obchodních vztahů, deglobalizace, změna klimatu, zbrojení, investice do infrastruktury a rozvoj umělé inteligence jsou všechno faktory, které povedou k vyšším úrovním státního deficitu, a tedy vyšší inflaci a zvýšeným úrokovým sazbám. Tento trend rozbije až příchod skutečné umělé inteligence, která bude široce aplikovatelná. To s sebou přinese silné deflační účinky v důsledku zefektivnění výroby a poskytování služeb.
Jak přizpůsobit portfolio?
Další léta tak budou v duchu silných státních zásahů do ekonomiky a na trzích, trvale zvýšené inflace a dražšího dluhu (vyšší úrokové sazby). To je značně rozdílné v porovnání s prostředím v poslední dekádě, kdy peníze byly velice levné. Podle našeho názoru již typické 60/40 portfolio (60 % akcie, 40 % dluhopisy) nebude v novém prostředí optimální.
Diverzifikace nyní hraje zásadní roli a cítíme potřebu „osekat ostré hrany“ v portfoliu, které dosud přinášelo investorům velký úspěch. Americké akcie jsou velmi štědře oceněné, což se projevuje extrémní valuací ve srovnání s ostatními oblastmi světa.
Akciové portfolio by tedy mělo být více vyvážené z regionálního i ze sektorového hlediska. Jak již bylo zmíněno, absence levných peněz mohou sebrat vítr z plachet oblíbeným menším růstovým technologickým společnostem v USA. Například od počátku roku 2020 index menších amerických korporací Russell 2000 vzrostl pouze o 6,5 % (po započítání celkové inflace v daném období). To je výrazně méně, než činil reálný růst indexů S&P 500 (+43 %) nebo Nasdaq Composite (+64 %). Atraktivní alternativou tak mohou být akcie evropské, indické, čínské, brazilské nebo mix akcií společností z více rozvojových zemí.
Komodity, dluhopisy a nemovitosti
Dosud byly komodity spíše nezajímavým sektorem, neboť díky globalizaci a rostoucí produktivitě dlouho pouze zlevňovaly. Nyní ale svět začíná couvat, a to může být a již do jisté míry je pro komodity ideálním prostředím. Proto by diverzifikaci do tohoto sektoru mohla být dobrou možností, jak vybalancovat investiční portfolio. V sektoru komodit vynikají zejména cenné průmyslové kovy (zlato, stříbro, měď, platina atd.). Rovněž zlato může být v prostředí zvýšené inflace a nestabilních politik velmi vhodným diverzifikátorem.
Dluhopisy nejsou v tomto prostředí vhodnou investicí. V době, kdy se tiskne velké množství peněz a vše v důsledku zdražuje (protože se peníze pomalu mění v „odpad“), je kupec dluhopisů v nevýhodném postavení. Dluhopisoví investoři tedy budou „putovat proti větru“. I když krátkodobě a střednědobě budou existovat zajímavé spekulační příležitosti, preferujeme příliš nevystavovat portfolio dlouhodobým dluhovým instrumentům, dokud nepřeváží deflace.
Nemovitosti pravděpodobně zůstanou také atraktivním aktivem, neboť světová populace obecně roste a urbanizace zatím pokračuje. Nový přísun nemovitostí v západních velkoměstech často zaostává za poptávkou. Nemovitosti stejně jako zlato reagují na inflaci velmi svižně – a jsou tedy dobrou ochranou proti tisknutí peněz.
***
Modelové balancované portfolio do „nové éry“ by tedy mohlo vypadat následovně: 40 % americké akcie, 25 % akcie rozvojových trhů, 15 % dluhopisy rozvojových zemí (popř. USA), 10 % komodity a 10 % zlato. Jedná se tedy především o diverzifikaci pryč z dluhopisů a USA ve prospěch zbytku světa.