Experiment, který může ukázat budoucnost zemědělství
Agrovoltaika, agrivoltaika nebo také agrofotovoltaika není již jen konceptem. Souběžnému využívání zemědělské půdy k zemědělskému obhospodařování a k výrobě elektřiny dala vláda zelenou.
Text: Redakce
Foto a vizualizace: Archiv KKCG, JUNG architekti
Vláda loni v říjnu doporučila parlamentu schválit novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která mimo jiné umožní rozvoj tzv. agrovoltaiky, tedy využívání fotovoltaických panelů v zemědělství při zachování zemědělské produkce. Pokud novela projde Poslaneckou sněmovnou a Senátem, Česká republika se dočká povolení souběžného využívání zemědělské půdy k zemědělskému obhospodařování a k výrobě elektřiny.
„Díky agrivoltaice budou zemědělci moci z jedné zelené plochy sklidit plodiny i solární elektřinu. Fotovoltaika umístěná například na vinicích, mezi ovocnými stromy či na záhonech se zeleninou navíc zlepšuje produkční vlastnosti půdy a snižuje vypařování vody v horkém létě. Zastínění solárními panely totiž plodiny chrání před spálením a před extrémními výkyvy počasí, které jsou s postupující klimatickou změnou stále častější,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Pokrok v dekarbonizaci české ekonomiky
Vstřícný krok vlády k agrovoltaice přivítal i Marek Lang, člen správní rady JRD a místopředseda představenstva Svazu moderní energetiky: „Agrovoltaika je významným nástrojem k tomu, abychom mohli dále zrychlovat rozvoj a využívání obnovitelných zdrojů energie v České republice, a přispět tak k výraznému posunu v dekarbonizaci nejen české energetiky, ale i celé ekonomiky.“
Agrovoltaika by výrazně mohla pomoci bojovat s klimatickými změnami díky výrobě nezanedbatelného množství bezemisní energie. Již využití pouhého 0,5 % zemědělské půdy v Česku k souběžné produkci solární energie a zemědělských plodin by podle odhadů Svazu moderní energetiky vedlo k výrobě 10 až 12 terawatthodin čisté energie ročně.
Věda i praxe hovoří pro agrovoltaiku
Celoevropský potenciál pro výrobu elektřiny v zemědělství je obrovský. Podle propočtů vědců z univerzity v dánském Aarhusu by evropské agrovoltaické instalace mohly mít výkon až 51 terawatthodin a vyrobit 71 500 terawatthodin energie ročně.
Agrovoltaické instalace navíc pomáhají zachovat biodiverzitu a chrání zemědělskou půdu před městskou zástavbou. A ze zahraničí už přichází řada pozitivních ohlasů i na zvyšování zemědělské produkce díky zastiňovací funkci solárních panelů. Například nizozemští farmáři zaznamenali u malinovníků zastíněných solárními panely o 6 % vyšší výnosy, než jaké naměřili u rostlin zastíněných klasickou fólií.
Víno, které má tu správnou energii
Společnost MND je první firmou, která v ČR buduje tzv. agrovoltaiku (AGVE). Firma k tomu využívá plochu vedle areálu sběrného střediska ve Starém Poddvorově. Jde o pozemek po ukončené těžební činnosti MND, kde zároveň firma demonstruje způsob smysluplné rekultivace a návrat k efektivnímu využití pozemku. Projekt je i příkladem spolupráce mezi komunitami, zemědělci, univerzitami a odborníky z oblasti solárů. Cílem je rovněž vzdělávání veřejnosti.
Solární panely zde nestojí přímo na zemi, jak je obvyklé, ale na konstrukci několik metrů nad terénem. Ve spodním patře je pole, které se využívá k pěstování plodin – a na jižní Moravě to je samozřejmě vinná réva.
Jde o plochu 1806 m2, kovová konstrukce nad zemědělskou půdou bude osazena 221 solárními panely, celkový výkon bude 99,45 kWp. To odpovídá ročně výrobě zhruba 100 MWh elektřiny. Zařízení tedy pokryje spotřebu několika desítek domácností. To není mnoho, cílem je však spíše prozkoumat možnosti technologie, a proto MND na projektu spolupracuje s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně a z ČVUT v Praze. Ti budou analyzovat vliv agrovoltaiky na vinohrad. V rámci výzkumu Mendlovy univerzity je také na ploše zrekultivovaného areálu vysázen i další vinohrad, nad kterým fotovoltaika není.
Panely mohou být vinné révě prospěšné
Solární panely a rozvody byly dokončeny loni do poloviny října, pak došlo na vysazení vinice, konkrétně odrůdy Ryzlink rýnský a Donauriesling. Celkem bude v prostoru vysazeno 1555 rostlin vinné révy a starat se o ně bude místní vinohradník.
Prezident Svazu vinařů Martin Chlad již dříve uvedl, že fotovoltaické panely vinohradům nijak neškodí. Chytají dostatek slunečního svitu pro výrobu elektřiny, ale neubírají révě paprsky, které potřebuje. „Pro vinařství by mohla agrovoltaika znamenat energetickou soběstačnost,“ uvádí Martin Chlad s tím, že vinařské podniky mohou vyrobenou energii použít pro svůj provoz.
Fotovoltaiku nad vinohrady už úspěšně testují například ve Francii. Tam se dokonce ukázalo, že panely mohou révě prospívat, protože ji chrání proti jarním mrazům či krupobití. Navíc dochází k menšímu úbytku vlhkosti.
***
Agrovoltaika, agrivoltaika nebo také agrofotovoltaika je koncept, který se objevil v 80. letech minulého století. Znamená souběžné pěstování plodin a výroby fotovoltaické energie na jednom pozemku. Primární je výroba potravin a produkce energie je pouze doplňková. Jinak řečeno, agrovoltaický systém je společné obhospodařování stejné plochy půdy jak pro solární fotovoltaickou elektrárnu, tak pro zemědělství.
Koexistence solárních panelů a plodin znamená sdílení slunečního světla mezi těmito dvěma druhy produkce. Výhody kombinující solární výrobu elektřiny se zemědělskou produkcí jsou mnohé, od snížení spotřeby vody přes obnovu biotopů, až po místní ekonomický rozvoj. Dokonce může vést ke zlepšení veřejného mínění o solární produkci energií.
V současné době je agrovoltaika intenzivně testována například v Německu, Holandsku, Francii či Itálii. Mimo Evropu to je hlavně v Japonsku nebo Číně.