V roce 2014 se Česko připojilo k evropské strategii pro propojený a jednotný digitální trh. V jádru strategie je důraz na technologickou suverenitu a zapojení Evropy do všech stupňů hodnotového řetězce tak, aby Evropa byla schopná zajistit jak výzkum a vývoj, tak i produkci a kybernetickou ochranu produktů, služeb a obyvatel. Během českého předsednictví EU se podařilo prosadit řadu návrhů.
Digitální transformace je klíčovým prvkem hospodářského rozvoje a strategické autonomie Evropské unie. EU, jejímž členem je Česká republika od roku 2004, vyvíjí činnost v řadě oblastí politiky s cílem usnadnit digitální budoucnost Evropy.Digitální život musí být bezpečný a snadný a respektovat základní svobody.Digitální technologie mění život lidí – od způsobu, jakým komunikují, až po to, jak žijí a pracují. Digitalizace může nabídnout řešení mnoha problémů, jimž Evropané čelí. Představuje příležitosti, pokud jde o:vytváření pracovních míst, pokrok v oblasti vzdělávání, podporu konkurenceschopnosti a inovací, boj proti změně klimatu a umožnění ekologické transformace.
Po pandemii covidu-19 je digitalizace klíčovým prvkem jak pro hospodářské oživení, tak i pro odolnost odvětví zdravotnictví a péče v Evropě. Digitalizace dala další impuls k urychlení technologické transformace podporou elektronického zdravotnictví a prosazováním klíčových základních technologií, jako je cloud computing, kvantové technologie a vysoce výkonná výpočetní technika.Aby byly naše společnosti a ekonomiky připraveny na požadavky digitálního věku, je EU odhodlána vytvořit pro občany a podniky bezpečný digitální prostor, který bude inkluzivní a přístupný pro všechny. To znamená umožnit digitální transformaci, která bude chránit hodnoty EU i základní práva a bezpečnost občanů a zároveň bude posilovat digitální suverenitu Evropy.
Digitální dekáda
V březnu 2021 Komise představila Digitální kompas, jenž stanoví vizi a cíle na podporu digitalizace v EU do roku 2030. Strategie zahrnuje navrhované rozhodnutí, kterým se zavádí politický program „Cesta k digitální dekádě“na podporu digitální transformace. Stanoví konkrétní digitální cíle a milníky, kterých má být dosaženo do roku 2030. Tento program, jenž staví do popředí digitální dovednosti a vzdělávání, je strukturován do čtyř oblastí: dovednosti, podnikání, veřejná správa a infrastruktura. Rada EU v rámci Digitálního kompasu přijala na konci roku 2022 prohlášení o digitálních právech a zásadách, jehož cílem je vymezit práva občanů v digitálním prostoru a navrhnout rámec pro zásady, na jejichž dodržování se v průběhu digitální transformace EU a členské státy dohodnou. Z prohlášení jednoznačně vyplývá, že online platí stejná základní práva jako offline.
Digitální služby
Důležitou součástí digitálního trhu a ekonomiky EU jsou online platformy. Členské státy EU uznávají potřebu posílit, modernizovat a vyjasnit pravidla pro digitální služby s cílem:zajistit bezpečnost uživatelů online, umožnit růst inovativních digitálních podniků.Právní rámec EU pro digitální služby se od přijetí směrnice o elektronickém obchodu v roce 2000 nezměnil. Mezitím se však nebývalou rychlostí proměnily digitální technologie, podnikatelské modely a služby.Balíčkem týkajícím se digitálních služeb reaguje EU na potřebu regulovat digitální prostor. Dva legislativní akty, které balíček obsahuje, mají za cíl vymezit opatření na ochranu uživatelů a zároveň podporovat inovace v digitální ekonomice.
Ekonomika založená na datech
S rozvojem technologií je k dispozici stále větší množství dat. Cílem Rady je vytvořit jednotný trh s daty, který umožní větší sdílení a opakované použití údajů napříč odvětvími a přes hranice.Evropská komise navrhla evropskou strategii pro data, která digitální transformaci v příštích pěti letech usnadní. Akt o správě dat vytvoří spolehlivé mechanismy pro zvýšení důvěry ve služby zprostředkování dat a podporu datového altruismu v celé EU a zároveň bude hrát ústřední úlohu při usnadňování a řízení procesu vytváření společných interoperabilních datových prostorů v celé EU ve strategických odvětvích, jako je energetika, mobilita a zdraví.
Zdanění digitální ekonomiky
Digitální služby představují pro stávající daňové systémy stále větší výzvu. Současná pravidla týkající se mezinárodních aspektů zdanění byla koncipována tak, aby se uplatňovala na podniky, které jsou v určité zemi fyzicky přítomny. V důsledku toho zisky z digitálních činností často nejsou zdaněny v zemi, kde jsou vytvářeny.Probíhají práce na přizpůsobení daňových systémů zemí EU, aby obstály v digitálním věku.
Umělá inteligence
Umělá inteligence (UI) může přispět k zajištění inovativnější, efektivnější, udržitelnější a konkurenceschopnější ekonomiky a zároveň zlepšit bezpečnost, vzdělávání a zdravotní péči pro občany. Napomáhá rovněž v boji proti změně klimatu. Členské státy EU rozvoj technologií UI podporují. Rada si je zároveň vědoma potenciálních rizik a vybízí k tomu, aby byl k těmto technologiím uplatňován etický přístup zaměřený na člověka. Rada schválila návrh Komise harmonizace pravidel pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci), a koordinovaný plán, který zahrnuje soubor společných opatření pro členské státy. Cílem tohoto balíčku pravidel je zvýšit důvěru v umělou inteligenci a podpořit rozvoj a aktualizaci technologií UI.Do roku 2025 by UI a robotika mohly po celém světě vytvořit 60 milionů nových pracovních míst.
Konektivita
Pandemie covidu-19 ukázala, že je zapotřebí rychlé a všudypřítomné konektivity v celé EU, aby byl všem Evropanům umožněn přístup k digitálním technologiím. EU stanovila cíle pro konektivitu do roku 2025, mezi něž patří:gigabitové připojení pro všechny hlavní socioekonomické aktéry,souvislé pokrytí sítí 5G pro všechny městské oblasti a všechny hlavní pozemní dopravní cesty,přístup k připojení na hladině nejméně 100 Mbps pro všechny evropské domácnosti.Celkovým cílem EU je vypracovat pro služby konektivity v EU harmonizovaná pravidla. K některým již realizovaným opatřením patřípodpora bezdrátových sítí, jako je 5G či ukončení poplatků za roaming v EU.
Kybernetická bezpečnost
S rostoucím počtem a důmyslností kybernetických hrozeb a trestné činnosti se EU snaží zlepšit své schopnosti reakce a zajistit integritu, bezpečnost a odolnost digitální infrastruktury, komunikačních sítí a služeb. Důraznější reakce v oblasti kybernetické bezpečnosti může zajistit větší důvěru v digitální technologie a ochranu bezpečného, otevřeného a zabezpečeného kyberprostoru. Stále více pachatelů využívá technologie k plánování a páchání trestných činů, a orgány tudíž v boji proti trestné činnosti rostoucí měrou využívají elektronické důkazy. Cílem je vytvářet bezpečné komunikační prostředí, především za využití kvantového šifrování, a zajistit přístup k údajům pro účely justice a vymáhání práva.
Evropská digitální identifikace
V říjnu roku 2020 Evropská rada vyzvala k vytvoření celounijního rámce pro bezpečnou veřejnou elektronickou identifikaci (eID) zahrnující interoperabilní digitální podpisy, jehož prostřednictvím budou mít lidé kontrolu nad vlastní online identitou a údaji, jakož i přístup k veřejným i soukromým a přeshraničním digitálním službám. Byl schválen návrh nařízení o evropské digitální identifikaci, jenž zahrnuje vytvoření evropské digitální peněženky, aplikace umožňující bezpečné ukládání, správu a sdílení dokumentů.
Digitalizace soudnictví
Další digitalizace soudních systémů členských států může zlepšit přístup občanů a podniků ke spravedlnosti a zvýšit účinnost a efektivitu soudních řízení.Některé země EU již začaly s využíváním digitálních nástrojů v oblasti justice, jedná se mimo jiné o:vedení digitálních soudních řízení,elektronickou komunikaci mezi stranami,elektronický přenos dokumentů,využívání videoslyšení a videokonferencí.Členské státy by měly digitálních nástrojů v soudním řízení využívat ve větší míře, neměly by tím však být oslabovány základní zásady, jako je nezávislost a nestrannost soudů.
NOVÉ VIZE DIGITÁLNÍ TRANSFORMACE
Za českého předsednictví v Radě EU došlo ke schválení nové vize a směrů pod názvem Digitální dekáda. Jaké jsou konkrétní cíle digitální transformace Evropy do roku 2030?
- digitální dovednosti pro práci i pro život jsou prioritou evropského politického programu
- společným cílem je zlepšit digitální dovednosti a kompetence občanů
- klíčové veřejné služby EU jsou 100 % online
- 100 % občanů má online přístup k lékařským záznamům
- 80 % občanů používá digitální identifikaci
- 75 % společností v EU používá cloud/umělou inteligenci/big data
- více než 90 % malých a středních podniků dosahuje alespoň základní úrovně digitální kompetence
- zdvojnásobení podílu EU na celosvětové produkci polovodičů
- první kvantový počítač
V České republice nyní máme:
- 60 %obyvatel se základními digitálními dovednostmi
- 24 %obyvatel s pokročilými digitálními dovednostmi
- 5 %ICT specialistů
- 10 %žen mezi IT specialisty
Cíle pro rok 2023:
- 70 % obyvatel bude mít základní digitální dovednosti, to je celkem 6,09 milionu obyvatel.Abychom cíle dosáhli, vyškolíme 870 tisíc lidí.
- 19 % IT specialistů budou ženy, to je celkem 39 tisíc žen. K dosažení cíle bude nutné vyškolit 18 tisíc žen.