Od 1. ledna 2021 došlo k omezení v uplatnění DPH u nájmu nemovité věci. Pronajímatelé tak přijdou o možnost si uplatnit daňový odpočet, který bylo možné si nárokovat při pořízení nemovitosti, jejím udržování a zhodnocování.
Novinka se týká objektů určených k bydlení, u kterých jsou pronajímatel i nájemce plátci DPH a které nájemce využívá k podnikání. Jejím cílem je zabránění uplatňování DPH při pronájmu objektů sloužících k bydlení.
Od 1. ledna tak nejde zdanit pronájem rodinných domů, obytných prostor a staveb, ve kterých tvoří obytný prostor nejméně šedesát procent podlahové plochy. To samé bude také platit u pronájmů bytových jednotek, jejichž součástí je pouze garáž, sklep či komora, pronájmu pozemků, jejichž součástí je rodinný dům či obytný prostor.
Plátci, kterým nová úprava zákona již neumožní uplatňovat DPH u nájmu nemovitostí určených k bydlení, budou muset aktuálně řešit rovněž to, zda jim od roku 2021 nevzniká povinnost postupné úpravy odpočtu daně na vstupu a v jaké výši, pokud byl při pořízení vyjmenované nemovité věci včetně jejího technického zhodnocení uplatněn do konce roku 2020 odpočet daně. Doporučujeme proto zrevidovat nájemní smlouvy týkající se uvedených nemovitých věcí, u nichž je aktuálně uplatňována DPH.
Daňový balíček
Ten zvýší daň občanům s vysokými příjmy z pronájmu nemovitostí.
Zákon totiž ruší takzvanou solidární daňovou přirážku, která doposud činila sedm procent, a zavádí sazbu 23 procent pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy. Tato sazba se nově uplatní nejen u dílčího základu daně u příjmů ze závislé činnosti a ze samostatné činnosti, ale také u dalších příjmů fyzických osob, konkrétně například u příjmů z nájmu movitých či nemovitých věcí.
Dílčí základ daně u příjmů z nájmu byl dosud zdaněn patnáctiprocentní sazbou daně a nevztahovala se na něj nyní rušená solidární přirážka. Příjmy z pronájmu bude i do budoucna možné snížit o daňově uznatelné výdaje či paušál.
Prezident Miloš Zeman uvedl, že zákon nepodepíše (ani nevetuje) a ten tak nabude účinnosti až 1. února. Některé změny ale půjde uplatnit zpětně od 1. ledna.
Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí
Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí bylo jednou z nejvíce diskutovaných daňových novinek. Zákon je účinný zpětně pro případy, kdy byl vklad práva do katastru nemovitostí proveden v prosinci 2019 a později. Daň z nabytí nemovitých věcí se tedy již nebude vztahovat na ty případy, u nichž lhůta pro podání daňového přiznání uplynula od 31. března 2020.
Poplatníci, kteří v těchto případech daň uhradili, a zrušením daně jim vznikne vratitelný přeplatek, mohou prostřednictvím žádosti požádat správce daně o vrácení vzniklého přeplatku na dani z nabytí nemovitých věcí. Stačí zaslat dopis s vlastnoručním podpisem místně příslušnému správci daně nebo využít webové aplikace Finanční správy. Poplatníci, kterých se zrušení daně týká a kteří dosud nepodali daňové přiznání ani daň neuhradili, nemají již vůči správci daně žádné povinnosti.
Pro daňová řízení, na která se zrušení daně z nabytí nemovitých věcí nevztahuje, tedy pro případy, kdy vklad práva do katastru nemovitostí proběhl do konce listopadu 2019 a povinnost podat daňové přiznání byla do konce února 2020, resp. 2. března 2020, se použije původní znění zákonného opatření. V těchto případech daň z nabytí nemovitých věcí nezaniká a je nutné podat daňové přiznání a uhradit daň, pokud tak poplatníci již neučinili. Finanční správa upozorňuje, že se v těchto případech nejedná o situaci, která by naplňovala podmínky pro prominutí daně z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů.
Spolu se zrušením daně z nabytí došlo k prodloužení takzvaného časového testu u osvobození příjmů z prodeje nemovitostí. Od začátku roku tak platí, že kdo prodá nemovitost nabytou v roce 2021 a později, ve které nebydlel, aniž by ji předtím vlastnil alespoň deset let, musí zaplatit z prodeje daň z příjmů. Doba časového testu se dvojnásobně prodlouží.