Ostrava a Praha jsou městy s nejlepší chytrou mobilitou ve střední a východní Evropě, mezi lídry patří i Brno. Tři největší česká města nabízejí v regionu nejlevnější cestování městskou hromadnou dopravou.
Text: Redakce
Foto: Shutterstock, PwC
Praze pomáhá rovněž dostatek zdravého pohybu, navíc patří mezi pět nejčistších měst v regionu střední a východní Evropy, kde města zpravidla výrazně překračují limity prachových částic doporučovaných WHO.
Aktuální studie PwC Smart Cities Mobility Index porovnávala 25 měst v regionu – od střední Evropy až po kazašské město Almaty. PwC měří vyspělost měst v oblasti chytré mobility podle čtyř kritérií: řízení dopravy, udržitelnost životního prostředí, kvalita veřejné dopravy a aktivní mobilita (počet lidí pohybujících se pravidelně na kole, pěšky a podobně).
* Absolutním vítězem srovnání se stala Ostrava, která zároveň získala nejvyšší hodnocení v kategorii malých měst.
* Na druhém místě regionu stojí Praha, která zvítězila v kategorii velkých měst.
* Třetí z hodnocených českých měst Brno skončilo celkově na 4. místě za estonským Tallinem.
* Praze i Ostravě pomohla především kvalita a dostupnost hromadné dopravy, Praha byla nejúspěšnější i v aktivní mobilitě, naopak Ostravě k vítězství pomohlo kvalitní řízení dopravy ve městě.
Česká města jako lídři chytré mobility
Právě kvalitní hromadná doprava se největší měrou zasloužila o to, že všechna tři sledovaná česká města jsou v kategorii lídrů chytré mobility v regionu, kam patří osm dalších měst, a to Bratislava, Brno, Gdaňsk, Košice, Ostrava, Praha, Tallin a Varšava. Tyto velká města střední a východní Evropy dnes prochází rychlým rozvojem takzvané chytré mobility. Můžeme u nich sledovat boom inspirativních projektů, které mají zejména ulevit od dopravní přetíženosti a znečištěného ovzduší.
Podle indexu chytré mobility obsadila největší česká města tři ze čtyř míst na špici žebříčku, kdy pozitivní hodnocení získal například pražský projekt výstavby elektronabíječek, brněnský projekt C-ROADS pro sdílení informací o silničním provozu či aplikace čistáOVA pro hlášení závad na majetku města Ostrava.
To ale rozhodně neznamená, že už nejsou nutné další investice do rozvoje těchto měst. Problémy s hustou dopravou, chybějícími obchvaty a nedostatkem parkovacích míst budou nepochybně evergreenem i dalších předvolebních kampaní.
Pomáhá levná MHD i aktivní pohyb
Podle studie nabízí Praha, Ostrava i Brno v rámci regionu střední a východní Evropy nejlevnější městskou hromadnou dopravu v přepočtu na průměrnou mzdou. To se odráží i pravidelným využíváním hromadné dopravy, která v největších českých městech patří mezi nejrozvinutější a nejvyužívanější v regionu.Vůbec nejvíce využívají lidé MHD v Ostravě, kde tvoří 69 procent všech cest, zatímco v regionu je průměr ve výši 49 procent. Česká města se díky tomu ve srovnání s regionem méně potýkají s dopravními zácpami, které jsou podle studie největším problémem v Budapešti, Bukurešti a v největších polských městech.
Počet lidí jezdících pravidelně do práce či do školy na kole je ve střední a východní Evropě mírně vyšší než průměr EU. Celková síť cyklotras ve sledovaných 25 městech přesahuje 4000 kilometrů. Studie uvádí, že běžně jezdí v regionu do práce na kole 11,83 procenta lidí. Zároveň je to ale výrazně méně než třeba ve velkých německých městech, jako je Berlín či Mnichov, kde do práce na kole jezdí téměř každý pátý. Pěšky pak nejvíce chodí do práce obyvatelé Kyjeva, Bukurešti, Budapešti a Košic.
TOP 5 nejčistších měst regionu
Praha zároveň patří mezi TOP 5 nejčistších měst regionu podle znečištění prachovými částicemi pocházejícími nejvíce z dopravy. Při měření polétavého prachu označovaného jako PM2,5 dosahuje měřená hodnota v Praze výše 11,5 mikrogramu na metr krychlový. Nižší čísla mají jen baltská města Tallin (4,6) a Riga (9,2) a dále ukrajinský Kyjev (8,9) a Lvov (9,7), kde je ale výsledek ovlivněn celkově menší ekonomickou i dopravní aktivitou v době války.
Brno s hodnotou 12,9 uzavírá první desítku nejméně znečištěných velkých měst regionu, Ostrava naopak s hodnotou 16,4 mikrogramu patří do nejhorší čtvrtiny žebříčku. Vůbec nejhorší situace je v kazašském Almaty a Bělehradu.
Studie nicméně upozorňuje, že s výjimkou Tallinu všechna velká analyzovaná města regionu výrazně (zpravidla dvakrát až čtyřikrát) překračují doporučený bezpečný limit Světové zdravotnické organizace, která doporučuje maximálně pět mikrogramů na metr krychlový.