Každá firma se během svého působení dostane do bodu, kdy potřebuje finance na další rozvoj. Ať už jde o rozšíření výroby, vstup na nové trhy, investice do moderních technologií či financování akvizice. Pro úspěch podnikatele je otázka zajištění potřebného kapitálu klíčová.
Text: Redakce
Foto: Freepik
V posledních letech se firmy nacházely pod velkým tlakem. Zatímco v předchozím desetiletí měly díky uvolněné měnové politice centrálních bank takřka nulové náklady na kapitál, s pandemií covidu a především pak s výrazný růstem inflace se to otočilo. Finanční náklady najednou hrají nezanedbatelnou roli a ne všechny firmy se s tím zvládnou vypořádat.
Po likviditě je poptávka, ale úvěry nezlevňují
Mnoho firem proto potřebuje likviditu, na trhu je po ní poptávka. Finanční instituce se ale příliš nehrnou do zlevňování úvěrů. V tempu za snižováním úrokových sazeb Českou národní bankou značně zaostávají. Platí to nejen pro firemní úvěry, ale i pro hypotéky. Současně lidé začínají hledat kvůli poklesu úrokových sazeb u vkladů produkty, které jim na rozdíl spořicích či termínovaných vkladů zajistí alespoň trochu přijatelný výnos. Vzhledem k drahým úvěrům jsou přitom firmy stále ochotny platit vyšší zhodnocení.
Na trhu proto přibývá investorů, kteří jsou ochotni vložit peníze do alternativních produktů, jako jsou private equity fondy. „Stále je větší poptávka po finančních prostředcích než jejich nabídka. Nárůst finančních nákladů musí některé firmy řešit například odprodejem části svého portfolia. Zatímco investiční příležitosti na trhu jsou, kapitál stále chybí,“ říká Jan Plaček, šéf fondového portfolia z Avant Financial Group.
Likvidita něco stojí
Podle Středoevropského indexu soukromého kapitálu, který v červenci zveřejnila poradenská společnost Deloitte, jsou investoři v regionu do budoucna ohledně likvidity mnohem optimističtější. Třetina z nich očekává, že dostupnost dluhu se ve zbytku roku zvýší, takřka tři pětiny z nich si myslí, že zůstane stejná.
Pokud si chce investor opatřit finanční prostředky, jde to nyní snadněji než před rokem. Bude za ně však muset zaplatit vyšší cenu, vyšší úrok. Tento se sice bude postupně snižovat, nicméně nyní musí počítat s ročním úrokem nejméně deset procent ročně.
Pro firmy je samozřejmě nejjednodušším způsobem financování růstu využití vlastních zdrojů, tedy reinvestice dosaženého zisku. Umožňuje růst bez zadlužení a ztráty kontroly, ale nehodí se to za všech okolností. Tradičním způsobem financování jsou bankovní úvěry, kontokorent nebo faktoring pohledávek. Výhodou těchto nástrojů je relativně nízká cena peněz.
Jenže banky jsou v oblasti úvěrování stále opatrné. Navíc k poskytnutí úvěru potřebují finanční výkazy za poslední dva, tři roky. Ve chvíli, kdy klient nemá historii, zajištění a další nástroje, aby čísly podložil podnikatelský plán, musí si najít partnera, který mu s financováním projektu pomůže. To vše vytváří větší prostor pro privátní kapitál a strukturované finanční nástroje, které mohou poskytnout potřebnou flexibilitu. Platí to pro malé start-upy, které do začátku potřebují kapitál v řádu jednotek milionů korun, ale i pro větší projekty, jako jsou investice do ucelených portfolií, například průmyslových parků, kde jde o vyšší stovky milionů korun.
Venture kapitál, nebo fond kvalifikovaných investorů?
V prvním případě jde nejčastěji o venture kapitálové fondy a investory, kteří se zaměřují na rizikovější investice. Za poskytnutí kapitálu obvykle požadují podíl ve firmě. Spolu s finanční podporou často venture investoři nabízejí i své odborné know-how a strategické poradenství.
Mnohdy se tímto strategickým partnerstvím otevírají nové trhy, přístup k novým zákazníkům a technologiím. Takzvané ekvitní financování je vhodné pro růstové projekty s vyšším zhodnocením. Pro investory jsou s tím spojena i rizika, neboť potenciální ztráta je případně alokována i na ekvitní investory.
Ne vždy je ovšem vhodné „pouštět“ si do firmy investory s hlasovacími právy a podílem na zisku. U větších projektů s rozpočtem nad 100 milionů korun se jako vhodnější často jeví možnost založit nový investiční fond kvalifikovaných investorů, který umožňuje efektivní spravování investic a větší flexibilitu v řízení kapitálu.
„Jde-li o větší objemy investičních prostředků, doporučil bych ke zvážení koncepci ve struktuře fondu kvalifikovaných investorů. Fond si definuje investiční cíle a strategii, kterou pak naplňujeme. Ekvitního investora potom představují držitelé investičních akcií, kteří mají podíl na zisku, ale přímo nevstupují do obchodní politiky fondu,“ říká Jan Plaček.
V každém případě je ale nezbytný propracovaný obchodní plán. Pokud chce někdo rozvíjet vlastní podnikání za pomoci cizího kapitálu, musí být schopen předložit jasný plán podnikání, umět ho prezentovat a obhájit.
Další výhody FKI
Financování nových akvizic a podnikatelských projektů v rámci ekosystému Avant usnadňuje relativně nový fond kvalifikovaných investorů AVANT Loan SICAV. Jeho investiční strategií je takzvané brigdové neboli překlenovací financování, kdy poskytuje krátkodobé a střednědobé zajištěné úvěry, které jsou dostupné investičním fondům z portfolia investiční společnosti Avant. Ta potom průběžné sleduje podnikání úvěrovaného klienta.
„V Avantu máme průběžně povědomí o tom, v jakém stavu se jeho podnikání dlužníka nachází. Eliminujeme tím rizika, které by potenciálně nesli investoři fondu AVANT Loan SICAV, současně se snažíme mitigovat rizika, kterým se potenciálně může vystavovat dlužník,“ vysvětluje Jan Plaček.
Tento nástroj je vhodný třeba pro akvizice nových obchodních příležitostí. Ta může být následně refinancována s pomocí peněz od banky. „Kvůli riziku pochopitelně pracujeme s vyššími úrokovými sazbami než banka, která do těchto obchodních transakcí vstupuje po dvou třech letech, a to ve chvíli, kdy už je celá akvizice konsolidovaná a banka tak může posuzovat dosavadní výsledky projektu, existuje hmatatelné zajištění a podobně,“ dodává Jan Plaček.
Výnos fondu i nákladovost úvěrů je vázán na pohyb úrokových sazeb na mezibankovním trhu depozit PRIBOR. Loni poskytl úvěry za více než 260 milionů korun, objem fondového kapitálu na konci srpna přesáhl částku 310 milionů korun.