Čtyřdenní pracovní doba se v Evropě stává trendem. Nabízejí ji třeba firmy na Islandu, v Belgii, Švýcarsku nebo Německu. V Česku se ke kratšímu pracovnímu týdnu zatím přiklání jen hrstka firem.
Text: Jana Chuchvalcová
Foto: Freepik
Nese s sebou řadu výhod, ale i větší zaměstnaneckou zodpovědnost. Umělá inteligence a generace Z to ale změní a její zavedení urychlí.
Oficiálně se v Česku o plošném zavedení čtyřdenního pracovního týdne prozatím neuvažuje. Některé firmy už ho ale svým zaměstnancům nabízejí. A není to v historii poprvé, kdy čeští zaměstnanci zažívají zavádění kratšího pracovního týdne. Když v roce 1968 vstoupila v platnost vyhláška ministerstva práce, která stanovila pětidenní pracovní týden, spousta lidí si neuměla fungování podniků bez pracovních sobot představit. Některé je dokonce několikrát ročně vyhlašovaly až do roku 1989.
Revoluce v pracovním prostředí díky AI a robotizaci
„Nyní se ocitáme v podobné situaci, kdy nástup umělé inteligence, robotizace a automatizace představuje revoluci v pracovním prostředí. Ta se dotýká i délky pracovního týdne. Některé podniky v tuzemsku už čtyřdenní pracovní dobu zkoušejí, ale odhady uvádějí, že ji nabízí jen asi procento firem,“ říká Olga Hyklová z personální agentury Advantage Consulting.
V Česku je tento model teprve v počátečních fázích, ale zájem o něj roste. Z těch firem, které kratší pracovní týden zavedly, však zatím zní převážně pozitivní ohlasy. Mezi hlavní benefity čtyřdenní pracovní doby patří zvýšená produktivita, vyšší úroveň spokojenosti zaměstnanců, lepší skloubení pracovního a osobního života – takzvaný work-life balance a snížení stresu. Zaměstnanci mají více času na rodinu, koníčky a osobní rozvoj, což může vést k větší loajalitě a motivaci. Kratší setrvání zaměstnanců v kancelářích představuje i úspory v podobě nižších nákladů na energie, úklid kanceláří a celkový provoz.
Ideální pro inovativní, kreativní a IT firmy či startupy
V některých oborech je zavedení čtyřdenního pracovního týdne snazší. Ideální je pro firmy, které kladou důraz na inovace, flexibilitu a moderní přístup k práci, nebo takové, kde je důležitá kreativita a duševní práce. Tento model může být také výhodný pro startupy a menší firmy, které chtějí přilákat talentované pracovníky a nabídnout jim atraktivní pracovní podmínky.
Speciální kategorii tvoří IT společnosti. Nejvíc firem, které zkrácený pracovní týden nabízejí, je právě ze světa jedniček a nul, a to přibližně pět procent. V segmentu IT se totiž často klade důraz na výstupy a výsledky práce spíše než na pevně daný čas strávený v kanceláři. Díky technologickému pokroku lze také pracovat na dálku a flexibilně, což umožňuje efektivnější rozložení pracovního času. Zaměstnanci v IT mají navíc často silně vyvinuté analytické a organizační schopnosti, které jim umožňují efektivnější plánování a správu času.
Lepší plánování a organizace práce jako nutnost
Zavádění čtyřdenní pracovní doby vyžaduje pečlivé plánování a přizpůsobení pracovního prostředí, aby byla zajištěna efektivita a produktivita práce. Záleží rovněž na schopnosti managementu přizpůsobit se novým pracovním podmínkám a najít rovnováhu mezi potřebami zaměstnanců a požadavky podnikání.
Čtyřdenní pracovní týden také neznamená méně pracovních úkolů, zaměstnanci je jen musejí stihnout v kratším čase, což vyžaduje lepší organizaci práce, větší zodpovědnost a spolupráci v týmu. „Když mají zaměstnanci na splnění svých úkolů omezený čas, mají tendenci být produktivnější a soustředěnější. Čtyřdenní pracovní týden nejčastěji vítají zaměstnanci generace Z, kteří díky perfektnímu ovládání moderních technologií najdou často řešení problému rychleji. Zejména generace Z preferuje flexibilitu, která jim umožňuje lépe sladit práci se studiem, osobními zájmy a cestováním,“ popisuje Olga Hyklová .
Nástup generace Z nahrává zavádění kratší pracovní doby
Nástup nové generace na pracovní trh nahrává zavádění kratší pracovní doby. Právě generace Z, pro niž je práce s technologiemi samozřejmostí, dokáže pracovní proces výrazně zrychlit a usnadnit. S jejím vstupem na pracovní trh tak bude stále větší množství firem čtyřdenní pracovní dobu zavádět. Výhodné to bude pro obě strany – firmy zrychlí své procesy a zaměstnanci najdou lepší vyváženost mezi osobním a pracovním životem.
Vedle výhod spojených s kratším pracovním týdnem upozorňují personalisté i na řadu rizik. „Mnohé firmy se obávají se, že pokud by byl pátek volný, zaměstnanci by čtvrtek začali vnímat jako nový pátek, což by vedlo k nižší produktivitě. Nevýhody čtyřdenní pracovní doby zahrnují možné logistické a organizační výzvy, například nutnost přizpůsobení pracovních procesů a zajištění dostatečné dostupnosti pro klienty. Firmy mohou mít obavy z poklesu produktivity či ztráty kontroly nad pracovním výkonem zaměstnanců. Implementace také může vyžadovat změny v legislativě a kolektivních smlouvách,“ uzavírá Olga Hyklová.